Archiv rubriky: Papírový svět

Lidová pranostika o lednu říká, že „v lednu za pec si sednu“, což rozhodně nenaznačuje, že bychom se měli kamkoliv v tomto ročním období vydávat na výlet, snad s výjimkou zimní lyžovačky. Je to navíc období vegetačního klidu a obvykle i takových venkovních teplot, které k nějakým výletům nás, kteří nemají ve svém rodokmenu žádného eskymáka, příliš nelákají. Avšak již staří latiníci před nějakými dvěma tisíci lety znali holou pravdu, že „Nulla regula sine exceptione“ a protože tento latinský citát je mým životním krédem, tak právě v lednu vás zvu k návštěvě a prohlídce jedné zahrady! Uf!

„Ten se snad zbláznil, ne?“, řekne si možná dost čtenářů nad touto mojí pozvánkou, ale až dočtete tento článek, doufám, že skoro všichni to odvolají…

V současné době probíhá v MPM výstava modelů paní Jany Žuravnyjové. Když jsem výstavu připravoval, byl jsem rozhodnutý, že na výstavě musí být také zámecké zahrady, které paní Žuravnyjová postavila na mé osobní přání. Právě na modelech zahrad se totiž podle mě nejvíce projevuje ten úžasný cit pro přírodu, kterým paní Žuravnyjová oplývá nejen proto, že přírodovědu učila na základní škole. To se nedá naučit, to prostě buď v člověku je – nebo ne! A každý z nás opravdu nemá ten dar, takhle přírodu vnímat.

Mezi těmi zahradami, kterými jsem paní Žuravnyjovou „zaúkoloval“ byla také Knížecí zahrada nacházející se v těsném sousedství duchcovského zámku. Na terase před severním křídlem zámku byla vytvořena původně menší čtvercová zahrada ve stylu rajského dvora. Rozšířením areálu v r. 1731 byly vytvořeny podmínky k založení Knížecí zahrady v podobě, jakou známe dnes. V 18. st. byla zahrada rozšířena a schodištěm propojena s dolním parkem. V 19. a 20. st. byla Knížecí zahrada několikrát upravována podle estetických kánonů doby a finančních možností majitelů. V letech 1966-68 byla Knížecí zahrada barokně rekonstruována ve stylu francouzských zahrad. V dolní části je květinový parter, při opěrných zdech byly vysazeny popínavé růže. V současnosti slouží Knížecí zahrada jako místo odpočinku a rozjímání. Od června do září jsou zde pořádány svatby. Zahrada je otevřena celoročně! V prvním ročním čtvrtletí jen ve všední dny od deseti do patnácti hodin, takže má pozvánka do Knížecí zahrady v Duchcově má naprosto reálný základ! J Když však navštívíte MPM, tak vám mohu garantovat až o několik desítek stupňů vyšší teplotu při vaší prohlídce zahrady. Model Knížecí zahrady od paní Žuravnyjové je vystaven v první vitríně u vchodu. Abyste mohli porovnat model se skutečností, patří k tomuto článku dvě fotografie. První jsem pořídil loni v létě na terase zahrady, druhou při instalaci výstavy.

Ještě vám vrtá hlavou co znamená ten latinský výrok z úvodního odstavce a byli jste líní si najít na internetu, co to znamená? Doslovný překlad zni „není pravidla bez výjimky“, avšak v češtině to zdomácnělo v opačném pořadí jako „výjimka potvrzuje pravidlo“.

Dočetli jste téměř na konec tohoto příspěvku a já doufám, že (skoro) všichni už přijali mé lednové pozvání do jedné severočeské zámecké zahrady, kde se procházel slavný Casanova, aniž by si mysleli, že jsem se zbláznil…

 

Miroslav Konopka

Prosinec považujeme za plně zimní měsíc, ač astronomická zima začíná až těsně před vánočními svátky, 21. prosince. A rozhodně to v dnešní době nemáme se zimou jednoduché. Jak se na ni připravit? Jasně – šály, kulichy, rukavice, teplé bundy a boty, ale nevím, jestli po té minulé zimě nenechám někde po ruce i kraťasy, sandále a opalovací krém. Ovšem začátek prosince se nedal zahanbit a vítal nás sněhovou nadílkou. Lyžaře a děti potěšila, řidiče a teplomilce vystrašila.

Moderní doba se stále zrychluje, a mnozí lidé již neudržují klasické zvyky našich předků. Vánoční čas se tomuto trendu naštěstí zatím vymyká a lidové zvyky se v naší společnosti alespoň částečně drží nadále.

Asi bude přeci jen něco pravdy na tom, že lidé mají ke konci roku k sobě tak nějak blíže. Chodíme společně na náměstí na rozsvěcování stromků, rodiny se společně podílí na přípravě cukroví, zdobení bytů a obydlí, zapalují se svíčky na adventních věncích, děti se hned z kraje prosince těší na Mikuláše (a tak trochu obávají čerta), pečou se vánočky, půlí jablka, sváteční stoly se prohýbají pod klasickými pokrmy a celou sváteční atmosféru dokreslují „betlémy“, jinak též Jesličky, připomínající narození Ježíše Krista. Nějaký ten betlém nechybí asi v žádné domácnosti, v kostelech a dalších křesťanských svatostáncích, ale zkrášlují i jarmarky na náměstích a někdy i výlohy obchodů. Jesličky se u nás začaly objevovat přibližně v 17. století v křesťanských chrámech, po zákazu jejich stavění císařem Josefem II. v 18. století si je lidé nenechali vzít a začali si stavět vlastní betlémy doma.

Rozmanitost používaného „stavebního“ materiálu je bohatá. Betlémy máme dřevěné, keramické, látkové, slaměné, z těsta a z mnoha dalších materiálů – a samozřejmě nechybí ani Jesličky papírové. Ptáte se, kolik asi vyšlo vystřihovánek betlémů? Věřte, že opravdu hodně. Každoročně vznikají a vycházejí nové vystřihovánky Jesliček. Tematicky představují Jesličky realistické narození Ježíška ve chlévě v městě Betlémě, ale existují i přenesené do našeho prostředí, třeba i zasněžené, a nakonec nechybí ani exotické varianty s Ježíškem skautem nebo Indiánem. Navíc i každý kraj, nebo ještě lépe řečeno národopisná oblast, má jiné specifické ztvárnění Ježíškova narození, zasazené do různorodého prostředí, či přímo do konkrétního města (Jičínský betlém, Kutnohorský betlém, a mnoho dalších), takže náměty se nikdy neopakují, každý autor má své jedinečné pojednání, a betlém je vždy naprosto jedinečný.

V našem muzeu jsme si vánoční atmosféru připomněli prostorovým betlémem z dílny pana Richarda Vyškovského, který možná máte někteří také doma, jelikož před lety vycházel v časopise ABC. Pan Vyškovský svůj „betlém“ zasadil do jihočeské oblasti a Ježíšek se tak narodil uprostřed vesničky se statky v typicky jihočeském selském baroku, s bohatě zdobenými štíty. Malému Ježíškovi se přišli poklonit a dary přinesli lidé z celé země České i z Moravy, neboť pan Vyškovský doplnil Jesličky figurkami v lidových krojích z různých národopisných oblastí. A dokonce děti malému Ježíškovi pro rozveselení postavily hned vedle plotu sněhuláka. Původní překrásné figurky panáčků v typických národopisných krojích nakreslil pan Vyškovský pro ABC v 70. letech s velkou pomocí své ženy paní Anny Vyškovské.

Těšíme se na všechny, kteří si najdou i v prosinci čas a zastaví se na návštěvu v našem jedinečném muzeu papírových modelů v Polici nad Metují. Sledujte náš Facebook a webové stránky, aby vám neunikla žádná důležitá informace o připravovaných předvánočních akcích. A nakonec snad již jen popřejeme poklidný předvánoční čas, ať se vám podaří upéct lahodné cukroví a je jen škoda, že nebudeme moci ochutnat. Ale pokud si doma sami slepíte nějaký „betlém“, a je jedno jestli bude třeba z časopisu ABC nebo z Vašeho kraje, či dokonce přímo z Vašeho města, rozhodně neváhejte. Betlém určitě vyfoťte a podělte se o něj s námi. Na našem facebookovém profilu můžeme tak společně vytvořit zajímavou galerii betlémů z celé naší republiky.

Michal Erben

Uvnitř každého z nás je tvořivý talent, který někteří dokážou rozvinut do uchvacujících rozměrů, ostatní pak žasnou. Příkladů v modelářském světě je nespočet.

Je však mnoho těch, kdo se svým neviditelným „osvědčením“, na kterém je napsáno „jsi talentovaný, přišel jsi na svět něco dokázat, jsi jedinečný a máš tolik co nabídnout druhým…“ ztrácí záhy kontakt. Zapomínají na pozvání, které je na svět přivedlo, a už si nevzpomenou, jak získat přístup ke svým rozsáhlým možnostem.

Muzeum papírových modelů spolu s brněnským vydavatelstvím BETEXA ZS, s.r.o. vydaly s cíllem připomenout těm, kteří si ještě dovedou na pozvání „života“ vzpomenout, tedy pro děti, sady vystřihovánek včetně nezbytných pomůcek pro výrobu modelů. A s vědomím, že doma děti, díky svým rodičům, sedí většinou před obrazovkami počítačů, nabízejí tyto sady školám. K tomu odborníka, lektora, který dětem společně s učitelem nebo učitelkou v začátcích pomůže a poradí. Sady s názvy Jednoduché začátky nebo Pokročilé začátky budou k dispozici v naše muzeu nebo v distribuční síti Betexa.

Zatím vydali 4 sady, v každé je po 18 sešitech vystřihovánek z oblastí auta, stavby, různá technika a pro ty úplně nejmenší to všechno namixované, aby nejdřív zjistily, co je nejvíce přitahuje. 3. a 4. sada umožňuje ve třídě již také spolupráci dětí a rozvíjí tak u nich další dovednosti.

Je škoda, že informace o prospěšnosti a důležitosti práce rukou pro rozvoj mozku jsou v důsledku komerčních tlaků a různých počítačových a jiných loby zasouvány do pozadí, podobně jako informace o škodlivosti vedlejších účinků nadměrného používání léků a další. Každý zkušený učitel ví, že ani krátká doba, kterou dítě prožije nad jakoukoli manuální prací, třeba lepením papírových modelů, se nedá v tomto směru nahradit ani týdny vysedávání u počítače.

Tak Muzeum papírových modelů s vydavatelem vystřihovánek Betexa udělalo důležitý krok i ve výchově těch nejmenších. Učí děti tvořit krásu z papíru, zažívat zázrak proměny papírové „placky“ v nádherný letoun nebo pohádkový hrad, kouzlo jeho oživení.

Dovolím si doporučit, než se ve škole, kam chodí vaše dítě, objeví některý s popisovaných souborů vystřihovánek, kupte svému potomkovi, ať klukovi nebo holce, vystřihovánku (třeba v našem muzeu). A v neděli odpoledne, když bude venku škaredě, si společně sedněte, a pusťte se do práce. To, co zažijete, se nedá slovy popsat.

Jindra Horkel