Antonín Dvořák

Když se řekne kolová technika, většině lidí se vybaví automobily.

Ty se staly tak samozřejmou součástínašich životů, že si svět bez nich snad už ani nedokážeme představit. A přitom se pohybují po našichcestách pouhých 125 a pár let. Samotný význam slova automobil má základy ve dvou klasických jazycích:v řeckém „auto“ (ve významu samostatný) a latinském „mobilis“ (ve významu pohyblivý). Zdaprvním automobilem byl stroj Gottlieba Daimlera (patentován 29. srpna 1885) nebo Karla Benze, kterýsi nechal patentovat 29. ledna 1886,1 řeší automobilový historikové už mnoho let.Ovšem už více jak jedno století před Daimlerem a Benzem se po světě proháněly parní automobily.

První funkční prototyp parního automobilu vyjel na francouzské cesty 23. října 1769 a řídil ho sámvynálezce Nicolas Joseph Cugnot (o rok později postavil vylepšený model a v roce 1771 s ním narazildo cihlové zdi, což je vůbec první známá automobilová nehoda).Historie mechanických strojů poháněných párou sahá ale do daleké minulosti. První totiž sestrojil užv prvním století našeho letopočtu Héron Alexandrijský (zvaný Méchanikos).V roce 1712 sestrojil anglický vynálezce Thomas Newcomen se svým společníkem Thomasem Saverymparní stroj pro čerpání vody z dolů.

V r. 1736 získal Jonathan Hull či Hulls první patent na kolesovouloď poháněnou Newcomenovým parním strojem. A v roce 1756 vylepšil parní stroj další AngličanJames Watt.První parní lokomotivu pohybující se po kolejích, sestrojil Richard Trevithick v roce 1804, ale nejznámějšímkonstruktérem se stal George Stephenson. Sestrojil např. stroj „Locomotion“, který dal lokomotivámjméno. A hlavně je autorem slavné „Rocket“ z roku 1829, která dokázala vyvinout rychlost32,5 km/h.Fascinace technikou se nevyhnula ani výtvarnému umění. Jedním z nejslavnějších obrazů, který jeinspirován technickým pokrokem, je obraz Williama Turnera Déšť, pára a rychlost - velká západníželeznice z roku 1844 (National Gallery, London). Turner evidentně předběhl svou dobu a dnes je vnímánjako předchůdce francouzských impresionistů. (V podobném duchu vytvořil Salvador Dalí obrazNádraží v Perpignanu z r. 1965, Museum Ludwig, Köln.

V roce 1964 vydává německé nakladatelství Kranich model československé Tatry 603 v měřítku 1:25.K tomuto modelu se váže i připomínka spolupráce států uvnitř tehdejší RVHP. Stanislav Fajkus k tomuzvolil lehce ironický komentář: „Jelikož tehdejší redakce dětských a mládežnických vydavatelství východníhobloku čile spolupracovaly, stejný model, jehož autorem byl Gerhard Stieff, byl prodán i do sousedníhoPolska, kde vyšel ve stejném roce [1964] v edici Mały Modelarz.

Barva se mírně odlišuje, ale jinakjde o nemlich-ten-samy model.“6 Ve stejném roce vychází v Československu v časopise ABC první modelautomobilu - oranžovo-černý Moskvič. „Podle zahraničních pramenů model nakreslil J. Veselý a návodnapsal ‚V. T.‘ (V. Toman). Vystřihovánka je vytištěna na jedné celé straně časopisu, obsahuje 18 dílůa návod mimo jiné říká s vykřičníkem, že kola se musí otáčet!“7 Vystřihovánka je převzata z německéhočasopisu Bastel-Magazin Nr. 4 z roku 1963. „Tehdejší ABC aktivně spolupracovalo s východoněmeckýmmládežnickým časopisem Frölich sein und singen (Buď vesel a zpívej), zkráceně Frösi […] Pracovníciobou redakcí se tehdy navštěvovali, korespondovali a vzájemně inspirovali při tvorbě mládežnickýchčasopisů.“8 O rok později (1965) vydává stejné německé nakladatelství ve čtyřech pokračováních sériiveteránů a v roce 1967 model sovětského nákladního automobilu Belas 540.

Rok 1967 je významným pro modely automobilů v časopise ABC. V tomto roce totiž vychází první vystřihovánkaz dílny Jaromíra Svobody. Model byl opatřen reklamou na mycí prostředek Eso a jednalose Obrněný transportér, vycházející ze skutečného OT- 64. Svobodův model lze považovat za příméhopředchůdce precizních modelů z dílny českých a československých autorů. „Jako první konstruktérse pokusil o věrnou plastickou kresbu, což je nejpatrnější u dezénu kol, která působí téměř fotograficky dokonale.“Ovšem časopis ABC nebyl jediným místem, kde se člověk mohl setkat s vystřihovánkou papírovéhomodelu. V letech 1966–1968 vydalo Národní technické muzeum v Praze sérii 12 vystřihovánek(10 veteránů a dvě lokomotivy).

Vystřihovánky vyšly jako propagační materiál, když se v roce 1966rozšiřovala a předělávala expozice dopravní haly v muzeu, kam byl mj. umístěn jídelní vůz vlaku FrantiškaJosefa I.10 Autor vystřihovánek, František Mika, dodržel u všech 12 modelů stejné měřítko - 1:25.Jedna drobná zajímavost z konce šedesátých let. V roce 1967 vyšla v časopise ABC vystřihovánkadodávkového automobilu s reklamou na dětskou zubní pastu SIXI. Vystřihovánka není signována…„Je možné, nikoli jisté, že pochází z některého z východoněmeckých magazínů – mohlo jít o starší vůzRobur.

Ovšem další indicie napovídají, že jde o původní dílo neznámého českého autora: vystřihovánkamá podobu přetisku zažloutlého listu, česky psané pokyny k lepení jsou místy vtěsnány do maléhoprostoru a na pohled patří k původní kresbě, vůz má pražskou ‚espézetku‘ AE 12-25…“11 Ovšem těsněpřed vydáním publikace zjistil tým kolem Stanislava Fajkuse, že se jedná o RFT-Übertragungswagen,přenosový vůz východoněmecké telekomunikační společnosti RTF a vystřihovánka vyšla v časopiseFrösi 9/1966…12Konec šedesátých let v papírovém modelářství je významný tím, že se na jeho scéně poprvé objevujenejvýraznější český autor vystřihovánek: architekt Richard Vyškovský.

A právě automobil stálna úplném začátku papírové tvorby pana architekta. Na portálu wikipedia se lze dočíst následující:„Po jedné debatě s kolegy, žehrajícími na obtížnou dostupnost ‚angličáků‘ od firmy Matchbox prodávanýchv tehdejší ČSSR pouze v Tuzexu, se rozhodl zkonstruovat obdobný model z papíru. Za vzormu posloužil Packard Landaulet vyráběný pod kódem Y-11 v sérii Models of Yesteryear. 31. října 1968vyšel v Lidové demokracii krátký článek o ‚inž. Blechovi a jeho kolegovi‘, který doprovázely fotografie.Když Richard Trevithick sestrojil první lokomotivu a hlavně když George Stephenson představil„Locomotion“ a později legendární „Rocket“, ani jeden z nich netušil, jakou revoluci rozpoutali. Nebýt vlaků, dějiny osídlování Severní Ameriky by vypadaly úplně jinak.

První světová válka a život v zákopechna frontě byly ve veliké míře podmíněny možností zásobování po železnici z týlu. Českoslovenštílegionáři v Rusku by nemohli obsadit Transsibiřskou magistrálu… To jsou kdyby, která se nikdy neuskutečnila.Stejně jako u ostatní techniky se vlaky staly vděčným námětem pro modeláře. Dokonce jedním z nejvděčnějších.Vzpomeňme modelová kolejiště, po kterých se prohánějí vláčky a s tím spojené rozzářenédětské oči. A stejně jako mnoho jiných věcí dokáže model vláčku probudit v člověku to dítě, které sihraje. V českých zemích se legendárními staly vláčky z produkce firmy Merkur. „Plechové elektrickévláčky se původně vyráběly k doplnění stavebnice Merkur okolo roku 1930.

Hlavní konstruktér vláčkůbyl František Jirman – zeť Jaroslava Vancla. Zhotovila se první lokomotiva, poté služební dvounápravovévozy, osobní a nákladní. Jednalo se o zjednodušené modely, které měly na trhu velký úspěch.“17Ani papírové modelářství nezůstalo pozadu. V první polovině 20. století vydává vydavatelství Grafievystřihovánku lokomotivy. „Stejně jako jiné jednoduché vystřihovánky pocházející z první poloviny 20.století, ani vystřihovánky vydavatelství Grafie neměly žádné návodové texty. Tehdejším stavitelům muselpostačit pro sestavení jen malý obrázek.“18Když se v prehistorii papírového modelářství pozorně rozhlédneme, narazíme opět na anglickou firmuMicromodels.

V knize „Papírová archeologie“, pod fotografií nádraží s několika vlaky, autoři píší:„Z několika ‚mikrosad‘ železničních staveb a lokomotiv šlo postavit i takovouto ‚makro scenérii‘.“ A o párřádků dál: „Na 12 kartiček v obálce Micromodels se vešly ohromné, zminiaturizované komplexy staveba přitom vypadaly po sestavení velmi pohledně…“19 Česká papírová scéna si ovšem musela na svoježelezniční modely ještě nějakou dobu počkat. V roce 1962 vydává londýnské vydavatelství Bancroft& Co. ve spolupráci s nakladatelstvím ARTIA sešity vystřihovánek nazvané Trains, Cars, Planes a Ships.Jejich autorem je Jaromír Svoboda.

O tři roky později vydává v tehdejším Státním nakladatelstvídětské knihy (SNDK) v rozsahu jednoho dvojlistu Vláčky. „Kromě prací pro SNDK a ARTII byl JaromírSvoboda autorem prvního sešitu vystřihovánek pod hlavičkou Albatros z roku 1969, Velká Pacifická –Great Western Railroad 1869, což byl model vlaku i s nádražní budovou, jako vystřiženou z romantickýchfilmových či románových ‚kovbojek‘.Ač v časopise ABC vychází na kartičkách technického atlasu mnoho železničních strojů, na obálcečísla 19 šestnáctého ročníku (vyšlo na jaře 1972) je barevná fotografie „velmi členité a pestré parnílokomotivy i s jejím tvůrcem“21, na první vystřihovánku lokomotivy si museli čtenáři časopisu ABCještě nějakou dobu počkat.

Hned první dvě čísla následujícího ročníku (vyšla v září 1972) přinesla napokračování vystřihovánku historické parní mašiny s nákladovým prostorem M 112.002 Elbel-Gölsdorfz roku 1880. „Co dodává na působivosti, je pohyblivost modelu – při otáčení kol se pohybují i táhlave válcích pístů. To předznamenává hravý přístup arch. Vyškovského k modelům techniky…“22Na další model železniční techniky si museli modeláři v časopise ABC počkat další dva roky. „Hnedz kraje ročníku v čísle 2/19 nalezneme model tehdy aktuální a nejnovější elektrické lokomotivy typuŠkoda 55 E (řady ES 499 001), který je […] první lokomotivou moderní.“23 Na těchto dvou zmiňovanýchmodelech je zřetelně vidět přístup autorů. Zatímco autorské duo Vyškovský – Blecha stavělo na preciznostitechnické stránky, autor elektrické lokomotivy, pan Ladislav Müller, stavěl své modely primárněna výtvarné činnosti, jak zdůrazňuje Stanislav Fajkus: „Müllerovi můžeme prakticky u všech jeho modelůpřiřknout určitou míru ‚natuščické‘ grafické geniality, která vede k pohledným výsledným modelům,i přes nedokonalosti v konceptech a rýsování.“24 A ještě jedna věc plyne z existence těchto modelů.

Od prvních vystřihovánek v populárním „ábíčku“ až do konce sedmdesátých let vyšly v časopise pouzedva modely lokomotiv! To poměrně věrně odráží mnohost železniční techniky na scéně českého papírovéhomodelářství.I expozice Muzea trochu trpí nedostatkem modelů vlaků a vláčků české provenience. Většina vystavenýchexponátů má rodiště v Polsku, i když „slepovači“ byli většinou autoři čeští. Proč ale nevznikávětší množství železničních modelů v zemích koruny české je nezodpovězenou otázkou, na kterouzatím pravděpodobně nikdo nedokáže odpovědět.