Svět architektury 

Architektura

„Architektura, to není kreslení. Architektura se může psát - jako báseň nebo partitura.”

 

Adolf Loos 

Architektura je bezesporu vlajkovou lodí české scény papírového modelářství. Množství zachovaných architektonických památek v našich zemích nejspíš úzce souvisí s množstvím jejich papírových „zmenšenin“ v modelech. Tím, že architektura pracuje převážně s rovnými plochami, se jakoby sama nabízí k „reprodukci“ ve zmenšeninách.

1_Stránka_06Architektonické památky jsou pro nás dnes nejčitelnějšími vzpomínkami na dávné časy lidského společenství. Z jejich zbytků a trosek dokážeme odvodit nejen původní tvary staveb, ale z vnitřního dělenímůžeme do dnešních slov „přeložit“i způsob života v dané době. Dokonce i nejstarší literární památka světa, sumerský Epos o Gilgamešovi, hned v prvních řádcích zaznamenává popis města. „Hradbu dal vystavět kol Uruku hrazeného / kol svaté Eanny, pokladnice čisté. // Pohleď na jeho hradbu, jež vystavěna je jak podle nitě! / Hleď na jeho podezdívku, jíž podobnou nikdo nevytvoří!“1

Kromě mnoha jiných věcí lze z Eposu soudit, že architektura byla od prvopočátku, kromě čistě užitné funkce, něčím, čím se autor či majitel mohl chlubit. A díky nalezeným předmětům dokážeme určovat i čas, kdy dané architektonické památky vzkvétaly a „vybarvovat“ jejich osudy. Třeba podle Encyclopedia Britannica je nejstarším stále osídleným sídlem město Jericho2, obývané nepřetržitě víc jak 10.000 let.

Ojedinělým uměleckým dílem a světovým unikátem prostorového zobrazení města je Langweilův model Prahy. Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826-1837 sluha Univerzitní knihovny v Klementinu Antonín Langweil. Je obdivuhodným dokumentem doby a záznamem města. Do dnešních dní byla přibližně polovina zachycených budov zbořena nebo výrazně přestavěna.

„Model obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém provedení se všemi stavebními a zdobnými detaily fasád.“3 Langweilův model Prahy je svatým grálem nejen českých modelářů a naprosto se vymyká jakémukoliv srovnání s ostatními modely v celoevropském měřítku.

Když na podzim roku 1918 vznikla samostatná Československá republika, hledal mladý stát své ukotvení na nové mapě Evropy. Kromě toho, že se mladá republika hlásila k odkazu historických postav, osobností a epoch (např. Jan Hus a husitství, Karel IV., národní obrození atd.) hledala mezi současnými známými postavami kulturního a politického spektra ty, k jejichž práci a odkazu by se mohla hlásit.

Bohužel díky tomu dochází i ke zkreslení historických skutečností, které často přetrvávají dlouhá léta (význam sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, barokní doba apod.)

DSC_0965Na vysokých školách se po vzniku samostatného státu objevují jako profesoři lidé, kteří již mají svéjméno v Evropě. A tak se po První světové válce vrací na Akademii výtvarných umění v roce 1919Josef Václav Myslbek, na Pražskou konzervatoř zase violoncellista Hanuš Wihan.Vlastenecké a historizující tendence jsou jasně čitelné v celé výtvarné kultuře Československa. Všudepo Čechách vznikají pomníky Jana Husa a Jana Žižky, objevuje se postava Republiky apod. Tuto tendencireflektuje i papírové modelářství.

V roce 1930 vychází v Nakladatelství B. Kočí vystřihovánkas rodným domem Aloise Jiráska v Hronově. Spisovatel Jirásek v roce 1917 podepsal Manifest československýchspisovatelů za samostatnost Československa. Bez svého souhlasu byl několikrát navržen naNobelovu cenu za literaturu (1918, 1919, 1921, 1930)4 a pro českou veřejnost se stal jakýmsi reprezentantem„státní ideologie“. Z dnešního pohledu se jedná o celkem jednoduchou vystřihovánku, ale jejíhodnota spočívá prioritně ve faktu, že papírové modelářství se už v době svého vzniku v ČSR hlásilok proudům výtvarného umění českých a československých zemí.Během První republiky vychází několik dalších architektonických vystřihovánek. Patří k nim krásnýsoubor modelů „Naše domečky“.5

Tvůrčí činnost papírových modelářů ale byla v té době vcelku plodná.„Soubor papírových vystřihovacích modelů Naše domečky není na počátku 20. let 20. století ojedinělédílo na českém modelářském trhu. S modely architektury se setkáváme např. v Nakladatelství B. Kočího,které vydalo mimo jiných model Jiráskova rodného domu v Hronově či Chrám sv. Jiří na Hradě pražském.Další významnou kolekci papírových vystřihovánek známe ze svazku Pražské historické Kotrbovyarchy skládací z roku 1922, z nichž lze sestavit osm modelů, např. Národní divadlo, letohrádek Hvězda,Prašnou bránu nebo Staroměstskou radnici.“

DSC_0985Z „Naše domečky“ lze odvodit dvě fakta: Za prvé autor se soustředil na typické stavby reprezentujícíkonkrétní slohové období a tedy cíleně pracoval s edukativní stránkou modelářství.A za druhé cíleně volil stavby podporující národní hrdost. Navíc autor pracoval s představou,že všechny slepené domečky lze nakonec sestavit do celkové kompozice jakési vzorové vesničky.7Se stejnou ideou pracoval později architekt Vyškovský u modelů Městské památkové rezervace.

Mimo Československo žilo papírové modelářství v Evropě vlastním životem. A ještě předtím, než se,hlavně díky časopisu ABC, staly české papírové modely světovou špičkou, vycházely v Německu, Franciinebo Velké Británii technicky náročné modely. V roce 1947 vzniká ve Velké Británii firma MicromodelsLtd. „která během následujících let vydala bohatou řadu malých obálek především s modelylokomotiv, lodí a architektury…“8 Z architektonických modelů to byly např. zámek ve Windsoru, hradTower, bazilika sv. Petra v Římě nebo královský palác Hampton Court.

V českých zemích v roce 1956 vydává Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění unikátnísoubor „Domečků“ autora Karla Cmírala, který „…do modelů zpracoval jihočeský, valašský a slováckýstatek, chalupu z Čičman a východočeskou chalupu.“9 Přestože tyto vystřihovánky vyšly v ohromnémnákladu, do dnešních dnů se jich zachovalo jen minimum. Lze předpokládat, že mnoho z nich skončilojako učební pomůcky ve školách, školních družinách nebo pionýrských oddílech a posléze veSběrných surovinách.

V časopise ABC vychází v roce 1968 vystřihovánka motorestu JEDNOTA autora Vladimíra Procházkya poprvé v českých zemích je opatřena i měřítkem - 1:120. Autoři Papírové archeologie zdůrazňují, žese jednalo o první stavbu v ABC vhodnou k doplnění kolejiště.

DSC_1120Z obou zmíněných příkladů jedněch z prvních vystřihovánek architektury po Druhé světové válce lzevysledovat, že i papírové modelářství bylo poplatné době. Politika „socialistického Československa“(11. 7. 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl změněn název státuna Československou socialistickou republiku) kladla důraz na lidové památky. V padesátých letech státpodporoval veškeré aktivity folklorního rázu a třeba lidová hudba jako apolitická a odkazující na bohatouhistorii tvořenou „obyčejnými lidmi“ zněla v rozhlase i novém médiu - Československé televizi.Na druhou stranu je lidová architektura svou jasností a samozřejmostí ideální předlohou pro papírovémodely. A svoje místo si udržela i v průběhu dalších let.

Modely architektury do dnešního dne dokázaly obsáhnout celé dějiny architektury. Od modelů Sedmidivů světa, přes stavby středoamerických kultur nebo římských staveb, po vývoj architektury v Evropě- románské rotundy, gotické a renesanční chrámy, barokní kostely a zámky - až po architektonickoumodernu včetně modelů nejžhavějších současných projektů, např. mrakodrapů. Kromě tohopřesahuje i k technickým stavbách - vodním elektrárnám, vysílačům, mostům, rozhlednám a mnohadalším. Za všechny lze jmenovat „Skanzen ABC“ dvojice autorů Pavel Blecha - Richard Vyškovský.První stavbou „Skanzenu“ je Nádraží se skladištěm a zahrádkou z jižních Čech, který vyšel v časopiseABC v roce 1973.