Svět architektury 

Architektura

„Architektura, to není kreslení. Architektura se může psát - jako báseň nebo partitura.”

 

Adolf Loos 

Architektura je bezesporu vlajkovou lodí české scény papírového modelářství. Množství zachovaných architektonických památek v našich zemích nejspíš úzce souvisí s množstvím jejich papírových „zmenšenin“ v modelech. Tím, že architektura pracuje převážně s rovnými plochami, se jakoby sama nabízí k „reprodukci“ ve zmenšeninách.

1_Stránka_06Architektonické památky jsou pro nás dnes nejčitelnějšími vzpomínkami na dávné časy lidského společenství. Z jejich zbytků a trosek dokážeme odvodit nejen původní tvary staveb, ale z vnitřního dělenímůžeme do dnešních slov „přeložit“i způsob života v dané době. Dokonce i nejstarší literární památka světa, sumerský Epos o Gilgamešovi, hned v prvních řádcích zaznamenává popis města. „Hradbu dal vystavět kol Uruku hrazeného / kol svaté Eanny, pokladnice čisté. // Pohleď na jeho hradbu, jež vystavěna je jak podle nitě! / Hleď na jeho podezdívku, jíž podobnou nikdo nevytvoří!“1

Kromě mnoha jiných věcí lze z Eposu soudit, že architektura byla od prvopočátku, kromě čistě užitné funkce, něčím, čím se autor či majitel mohl chlubit. A díky nalezeným předmětům dokážeme určovat i čas, kdy dané architektonické památky vzkvétaly a „vybarvovat“ jejich osudy. Třeba podle Encyclopedia Britannica je nejstarším stále osídleným sídlem město Jericho2, obývané nepřetržitě víc jak 10.000 let.

Ojedinělým uměleckým dílem a světovým unikátem prostorového zobrazení města je Langweilův model Prahy. Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826-1837 sluha Univerzitní knihovny v Klementinu Antonín Langweil. Je obdivuhodným dokumentem doby a záznamem města. Do dnešních dní byla přibližně polovina zachycených budov zbořena nebo výrazně přestavěna.

„Model obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém provedení se všemi stavebními a zdobnými detaily fasád.“3 Langweilův model Prahy je svatým grálem nejen českých modelářů a naprosto se vymyká jakémukoliv srovnání s ostatními modely v celoevropském měřítku.

Když na podzim roku 1918 vznikla samostatná Československá republika, hledal mladý stát své ukotvení na nové mapě Evropy. Kromě toho, že se mladá republika hlásila k odkazu historických postav, osobností a epoch (např. Jan Hus a husitství, Karel IV., národní obrození atd.) hledala mezi současnými známými postavami kulturního a politického spektra ty, k jejichž práci a odkazu by se mohla hlásit.

Bohužel díky tomu dochází i ke zkreslení historických skutečností, které často přetrvávají dlouhá léta (význam sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, barokní doba apod.)

DSC_0965Na vysokých školách se po vzniku samostatného státu objevují jako profesoři lidé, kteří již mají svéjméno v Evropě. A tak se po První světové válce vrací na Akademii výtvarných umění v roce 1919Josef Václav Myslbek, na Pražskou konzervatoř zase violoncellista Hanuš Wihan.Vlastenecké a historizující tendence jsou jasně čitelné v celé výtvarné kultuře Československa. Všudepo Čechách vznikají pomníky Jana Husa a Jana Žižky, objevuje se postava Republiky apod. Tuto tendencireflektuje i papírové modelářství.

V roce 1930 vychází v Nakladatelství B. Kočí vystřihovánkas rodným domem Aloise Jiráska v Hronově. Spisovatel Jirásek v roce 1917 podepsal Manifest československýchspisovatelů za samostatnost Československa. Bez svého souhlasu byl několikrát navržen naNobelovu cenu za literaturu (1918, 1919, 1921, 1930)4 a pro českou veřejnost se stal jakýmsi reprezentantem„státní ideologie“. Z dnešního pohledu se jedná o celkem jednoduchou vystřihovánku, ale jejíhodnota spočívá prioritně ve faktu, že papírové modelářství se už v době svého vzniku v ČSR hlásilok proudům výtvarného umění českých a československých zemí.Během První republiky vychází několik dalších architektonických vystřihovánek. Patří k nim krásnýsoubor modelů „Naše domečky“.5

Tvůrčí činnost papírových modelářů ale byla v té době vcelku plodná.„Soubor papírových vystřihovacích modelů Naše domečky není na počátku 20. let 20. století ojedinělédílo na českém modelářském trhu. S modely architektury se setkáváme např. v Nakladatelství B. Kočího,které vydalo mimo jiných model Jiráskova rodného domu v Hronově či Chrám sv. Jiří na Hradě pražském.Další významnou kolekci papírových vystřihovánek známe ze svazku Pražské historické Kotrbovyarchy skládací z roku 1922, z nichž lze sestavit osm modelů, např. Národní divadlo, letohrádek Hvězda,Prašnou bránu nebo Staroměstskou radnici.“

DSC_0985Z „Naše domečky“ lze odvodit dvě fakta: Za prvé autor se soustředil na typické stavby reprezentujícíkonkrétní slohové období a tedy cíleně pracoval s edukativní stránkou modelářství.A za druhé cíleně volil stavby podporující národní hrdost. Navíc autor pracoval s představou,že všechny slepené domečky lze nakonec sestavit do celkové kompozice jakési vzorové vesničky.7Se stejnou ideou pracoval později architekt Vyškovský u modelů Městské památkové rezervace.

Mimo Československo žilo papírové modelářství v Evropě vlastním životem. A ještě předtím, než se,hlavně díky časopisu ABC, staly české papírové modely světovou špičkou, vycházely v Německu, Franciinebo Velké Británii technicky náročné modely. V roce 1947 vzniká ve Velké Británii firma MicromodelsLtd. „která během následujících let vydala bohatou řadu malých obálek především s modelylokomotiv, lodí a architektury…“8 Z architektonických modelů to byly např. zámek ve Windsoru, hradTower, bazilika sv. Petra v Římě nebo královský palác Hampton Court.

V českých zemích v roce 1956 vydává Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění unikátnísoubor „Domečků“ autora Karla Cmírala, který „…do modelů zpracoval jihočeský, valašský a slováckýstatek, chalupu z Čičman a východočeskou chalupu.“9 Přestože tyto vystřihovánky vyšly v ohromnémnákladu, do dnešních dnů se jich zachovalo jen minimum. Lze předpokládat, že mnoho z nich skončilojako učební pomůcky ve školách, školních družinách nebo pionýrských oddílech a posléze veSběrných surovinách.

V časopise ABC vychází v roce 1968 vystřihovánka motorestu JEDNOTA autora Vladimíra Procházkya poprvé v českých zemích je opatřena i měřítkem - 1:120. Autoři Papírové archeologie zdůrazňují, žese jednalo o první stavbu v ABC vhodnou k doplnění kolejiště.

DSC_1120Z obou zmíněných příkladů jedněch z prvních vystřihovánek architektury po Druhé světové válce lzevysledovat, že i papírové modelářství bylo poplatné době. Politika „socialistického Československa“(11. 7. 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl změněn název státuna Československou socialistickou republiku) kladla důraz na lidové památky. V padesátých letech státpodporoval veškeré aktivity folklorního rázu a třeba lidová hudba jako apolitická a odkazující na bohatouhistorii tvořenou „obyčejnými lidmi“ zněla v rozhlase i novém médiu - Československé televizi.Na druhou stranu je lidová architektura svou jasností a samozřejmostí ideální předlohou pro papírovémodely. A svoje místo si udržela i v průběhu dalších let.

Modely architektury do dnešního dne dokázaly obsáhnout celé dějiny architektury. Od modelů Sedmidivů světa, přes stavby středoamerických kultur nebo římských staveb, po vývoj architektury v Evropě- románské rotundy, gotické a renesanční chrámy, barokní kostely a zámky - až po architektonickoumodernu včetně modelů nejžhavějších současných projektů, např. mrakodrapů. Kromě tohopřesahuje i k technickým stavbách - vodním elektrárnám, vysílačům, mostům, rozhlednám a mnohadalším. Za všechny lze jmenovat „Skanzen ABC“ dvojice autorů Pavel Blecha - Richard Vyškovský.První stavbou „Skanzenu“ je Nádraží se skladištěm a zahrádkou z jižních Čech, který vyšel v časopiseABC v roce 1973.

Vodní hrad Švihov


1Zakladatelem hradu, který je poprvé zmiňován v roce 1375, byl rod pánů z Rýzmberka ze Skály. Během husitských válek byl obléhán husitským vojskem a jeho posádka se vzdala až po vypuštění hradních příkopů.

V letech 1480–1489 na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka byl nákladně přestavěn ve slohu pozdní gotiky. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rejta. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné 2hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic.

Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska. Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař Ferdinand III. nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

V roce 1968 se zde natáčel film královský omyl (ve filmu je Švihov vydáván za hrad Týřov), v roce 1973 se hospodářské budovy hrady staly statkem Popelčiny macechy v pohádce Tři oříšky pro Popelku, v roce 1987 se zde natáčela filmová verze úspěšné divadelní hry Šašek a královna a třeba v roce 2007 se Švihov stal sídlem padoucha poručíka v pohádce Tři životy.

V roce 1973 si hrad vybrala kapela Olympic Švihov jako místo, kde točili klip k písni Slunce…

3V expozici Muzea si můžete porovnat, jak vypadal hrad v době své plné síly a jak vypadá dnes.

Na přelomu let 1993 / 1994 vycházela v časopise ABC na pokračování vystřihovánka Vodního hradu Švihov. Vystřihovánka zabrala plných 14 stran formátu A4. Ta představila hrad v podobě, jakou měl v XV. století a vzešla z dílny legendárního autora papírových modelů, pana architekta 4Richarda Vyškovského. Modelářem byl dnes již zesnulý pan Kalhous z Náchoda.

A hned vedle stojí model současného stavu hradu Švihova. Ten vydala Betexa v roce 2006 a autorem modelu je Robert Navrátil a zabírá celých 8 stran formátu A4. Modelářem je Luboš Matěna z Nízké Srbské, vedoucí kroužku modelářů při Muzeu.

Při prohlídce expozice Muzea máte jedinečnou možnost porovnat to, jak se přes všechny zásahy změnil kdysi nedobytný hrad. Zajímavé je, že všechny přestavby a pokusy o dobytí, necitlivé zásahy a všechny možné věci, kterým byl hrad vystaven za ty tři čtvrtiny tisíciletí, mu neubrali nic na jeho důstojnosti. Genia loci se prostě nepodařilo zničit

 

 

Rodný dům spisovatele Aloise Jiráska v Hronově


d1Tento model je nejstarším, který expozice Muzea nabízí – vystřihovánku totiž vydalo nakladatelství B. Kočí v roce 1930! Poté, co jsme vystřihovánku získali darem, ji do „3D“ podoby slepil modelář Jan Kubík. Nenechte se oklamat, protože model reflektuje stav roku 1930 a do dnešního dne prošla stavba a celé její okolí ohromnými změnami.

Roubené stavení postavil v 90. letech 18. století Jakub Jirásek, dědeček spisovatele. Domek měl za síní šikmo přistavěnou malou roubenou světničku. V zadní části domu byl chlév a za ním v přístavku konírna. Hospodářskou část doplňovala kolmo přistavená stodola. Tyto hospodářské budovy byly později zbořeny. V domku se dne 23. 8. 1851 narodil Alois Jirásek. Jeho otec Josef zde provozoval pekařské řemeslo. V roce 1878 Jiráskovi rodiče pro velké dluhy o chalupu přišli a byla prodána v dražbě. V roce 1925 památné stavení koupilo město Hronov a v letech 1955-1957 ho nechalo podle návrhu architekta Zdeňka Budinky zrekonstruovat. Dnes je chráněn jako Kulturní památka České republiky.

d2Pamětní deska v průčelí domku je dílem sochaře Quido Kociána. Za rodným stavením je umístěna od r. 1961 Jiráskova bronzová socha – dílo sochaře Josefa Malejovského.

V blízkosti domku byl i sad, dnes přeměněný na park, kde vyvěrají minerální prameny „Hronovka“ a „Regnerka“. Právě v těchto místech vybudoval Jiráskův otec primitivní lázně – studnu a kůlnu se dvěma vanami, kam se lidé chodili koupat pro léčivé účinky této vody. Po změně majitele se lázně zvelebily, postupem času však zanikly. Obnovy se dočkaly až za druhé světové války. Po válce byly definitivně zrušeny kvůli špatnému technickému stavu stavby.

Uvnitř domku je světnice, kdysi sloužící jako rodinná pekárna a o víkendech prodejní místo, a světnička, kde měl Alois Jirásek během svých studií pokoj.

d3Když na podzim roku 1918 vznikla samostatná Československá republika, hledal mladý stát své ukotvení na nové mapě Evropy. Kromě toho, že se mladá republika hlásila k odkazu historických postav, osobností a epoch (např. Jan Hus a husitství, Karel IV., národní obrození atd.) hledala mezi současnými známými postavami kulturního a politického spektra ty, k jejichž práci a odkazu by se mohla hlásit. A mistr Jirásek mezi takové zcela jasně patřil.

Alois Jirásek podepsal v roce 1917 „Manifest československých spisovatelů za samostatnost Československa“. Bez svého souhlasu byl několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu (1918, 1919, 1921, 1930) a pro českou veřejnost se stal jakýmsi reprezentantem „státní ideologie“. Umírá v Praze 12. března 1930.

d4A ten samý rok vychází vystřihovánka „Rodného domku spisovatele Aloise Jiráska v Hronově“. Z dnešního pohledu se jedná o celkem jednoduchou vystřihovánku, ale její hodnota spočívá prioritně ve faktu, že papírové modelářství se už v době vzniku ČSR hlásilo k proudům výtvarného umění českých a československých zemí.

Je až s podivem, že od roku 1930 se na české „papírácké“ scéně neobjevilo další vydání Jiráskova rodného domku. Přitom se dřevěnka jakoby sama nabízí pro zpracování v papíru. Přesto zůstává vystřihovánka z roku 1930 osamocena.

Další přidanou hodnotou ke krásně graficky zpracovanému modelu je zaznamenání stavu domu z roku 1930. Autor se nebál zachytit shnilá a rozbitá prkna na stodole, měděný plech, kterým byla plátována střecha, si také říká o opravu. Došky a krytina by si zasloužily, aby si jich někdo všiml. Ale rodný domek jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů vůbec si musel na rekonstrukci počkat ještě čtvrt století. A nutno dodat, že pan architekt Budinka k celkové rekonstrukci přistoupil velice citlivě. Dá se snad i říct, že je dobře, že si domek počkal… Poslední úpravy parku za domem jsou z roku 2018, kdy celý prostor prošel revitalizací.