Archiv pro měsíc: Duben 2016

Druhý únorový víkend byl v kalendáři modelářské obce vyznačen zvýrazňovačem, protože v Brně v Lužánkách se poprvé v roce 2016 sešly modeláři v rámci Papírové ligy. Kromě výkvětu českého papírového modelářství se na výstavě prezentovali i zástupci modelářských obcí ze Slovenska, Polska a Německa. V ostré středoevropské konkurenci se čeští zástupci neztratili.

Sekce architektury nabídla ucelený průřez stavebními slohy, počínaje dokonce modelem osady z doby bronzové a konče nejsoučasnější architekturou, zastoupenou např. krásným modelem Vědecké knihovny v Hradci Králové. Zajímavou konfrontaci nabídly modely tramvají, od kterých bylo přes park možné vidět jejich skutečné předlohy. Krása miniaturizace z papíru dokonale prostoupila celé Lužánky a výsledkem byly nejen rozzářené dětské oči, ale i „blbnutí“ tatínků, kteří vzpomínali na svoje dětství spojené s časopisem ABC. Jedním z nejobdivovanějších modelů byl sice nenápadný, ale to zajímavější model traktoru Fordson N v obrněné variantě. Mohl klidně svým poselstvím a duchem konkurovat válečným lodím, tankům nebo letadlům.

Brněnská soutěž je spjatá s unikátním „soubojem“ modelů vesmírné techniky, sci-fi a fantazy Alienspapercraft cup, který se už po deváté uskutečňuje pod taktovkou Jiřího Rückera, kurátora sekce sci-fi & fantasy v Muzeu papírových modelů (MPM) v Polici nad Metují. V letošním roce všechny modely jasně zastínili živí Vetřelci z legendárních filmů o Ellen Ripleyové v podání Sigourney Weaver. Doslova nával před malým kabinetem jasně dokumentoval, čemu aktuálně dávají návštěvníci přednost. Ale ani přítomnost Vetřelců nedokázala zastínit samotnou soutěžní výstavu a její atmosféru.

Jedním z modelářů, kteří si odnášeli ocenění z „Papírového království“ byl i Vojtěch Čaban, další z kurátorů MPM, tentokrát letecké sekce. „I výsledky soutěží mě přesvědčují o tom, že výběr kurátorů jednotlivých sekcí byl dobrý,“ řekla k výsledkům soutěže Martina Váňová, ředitelka MPM. „Jednou z priorit Muzea je co nejužší spolupráce s modelářskou obcí a i díky kurátorům z jejich řad se nám to daří,“ dodává.

Organizátory velice potěšila návštěvnost. Za všechny to shrnul Pavel „Šidi“ Šmíd z pořádajícího SVČ Lužánky, když řekl: „Za každého návštěvníka jsme vděčni a jsme rádi, že si lidi do Lužánek na Papírové království cestu nacházejí každoročně.“ A hned dodává, že bez spolupráce všech členů Klubu by se Papírové království nemohlo uskutečnit a přidává poděkování. „Nechci děkovat osobně, abych na někoho nezapomněl. Ale zvláštní poděkování patří těm, co nám pomohli se stavbou a hlavně s úklidem sálu, z nichž mnohé ani neznám“

Název Papírové království se v únorovém víkendu v Lužánkách naplnil na sto procent. Okouzlení návštěvníci se procházeli královstvím papírového světa, který se dokázal nejen vyrovnat tomu skutečnému, ale díky intimní něžnosti modelů ho v mnohém dokázal i překonat.

Kromě mé výtvarné činnosti na základní umělecké škole studuji na Gymnáziu v Uherském Brodě. Jmenuji se Tomáš Straňák a je mi 15 let. K papírovému modelářství mě to táhlo už tak od 4 let, kdy mi taťka slepil model, dnes již vzácného, Favorita ze Zenitu. Tehdy jsem jen lehce počmáral kola černou, ale byl to začátek cesty k papírovému modelářství…
Před nedávnem jsem dokončil model draka od japonského papírového modeláře – Daishiho. Model je již nějakou dobu vydaný, ale ještě jsem ho nikdy u nás (ČR+SR) postaveného neviděl. Jelikož jsem fanda fantasy a sci-fi, tak hned když vyšel se mi zalíbil a dal jsem si „předsevzetí“, že si jej musím někdy postavit. Přišlo na to minulý rok v listopadu, kdy jsem absolvoval za základní stupeň umělecké školy. Jako téma absolventské práce jsem si vybral „ilustraci fantasy žánru“, jednou z podmínek práce byl 3D model který bude souviset s mými ilustracemi. A tak jsem se rozhodl, že můj 3D model bude drak, po kterém jsem již delší dobu pokukoval. Jelikož drak jako vystřihovánka není můj, tak jsem si nebyl jistý, zda mi můj záměr učitel schválí. Tyto obavy byly, jak se ukázalo, když učitel viděl draka ve 2D podobě, zbytečné. A tak jsem se do něj na začátku listopadu minulého roku pustil. Termín odevzdání byl nejpozději v den vernisáže a to 20. února, na model jsem tedy neměl (na moje poměry) moc času. Nedostatek času se hlavně ukázal v posledních 2 týdnech stavby, to jsem přišel ze školy domů a šel jsem hned lepit a lepil jsem až do noci. Úplně nejhorší, ale byly poslední 3 dny stavby před odevzdáním, to už mi pomáhal i taťka. Model jsem tedy trochu podcenil, ale nakonec se vše, až na kámen, podařilo dokončit včas. Kámen, na kterém drak „sedí“, je součástí modelu, ale já použil tehdy přírodní, abych se vešel do termínu. S přírodním kamenem byl model vystaven i v Brně, ale v současné době mám čerstvě dokončen i ten papírový kámen. Nicméně přírodní kámen si ponechám, podle mě na něm drak vypadá o něco lépe, i když ten papírový taky vůbec není k zahození!

Září patří u většiny dětí mezi ten nejméně oblíbený měsíc. Není divu, když jsou vytrhnuty od prázdninových radovánek někde u vody s kornoutem zmrzliny a dlouhého vyspávání do dopoledních hodin. Oproti tomu je návrat do školních lavic dost nudná otrava. Byly ovšem roky, kdy i děti byly rády, že mohou chodit do školy. Psalo se 1. září 1939 a Německo napadením Polska započalo 2. světovou válku.