Vojenská technika

Vojenská technika

„Z mlžného ranního  oparu se na naše překvapené vojáky valily rachotící obludy, zdánlivě naprosto netečné vůči palbě z pušek a kulometů. Tupě se sunuly kupředu a nepřetržitě střílely z děl a kulometů. Drátěné překážky, které vždy spolehlivě zpomalily útoky pěchoty, drtily pod pásy jako by to byly pavučiny. Nezastavily  je ani příkopy.”

 

Deníkový zápis německého důstojníka, 15. 9. 1916

Každá válka přinesla ohromný rozvoj vědy a lékařství. Ač to zní absurdně, je to zřejmá a všeobecně známá pravda. Zatímco v zákopech První světové války často přežívali vojáci, kteří jakživ neviděli automobil, z druhé strany se proti nim z mlhy vynořily tanky.1 A nad hlavami těchto mužů přelétávala první vojenská letadla. O třicet let DSC_1645později, po konci Druhé světové války rakety z území Německa ostřelovaly Londýn, létala trysková letadla a v Nagasaki a Hirošimě byly použity nukleární zbraně.

Co se týče malby či sochařské tvorby vztahující se k vojenské technice či vojenství všeobecně jsou na prvním místě určitě pomníky padlým v obou válkách. Ty můžeme do dnešních dní vidět na návsích a v centrech snad všech městeček a měst.

Mladé Československo potřebovalo najít vzory ve vlastní historii a podpořit vlastenectví obyvatel. Snahyo vyzdvižení nejrůznějších historických epoch, kdy byly Země Koruny české „vidět“ se datují ažk době Národního obrození. Nastala poměrně zajímavá situace, kdy se na jedné straně marginazovalyzásluhy třeba sv. Vojtěcha, sv. Jana z Nepomuku nebo císařů Habsburského rodu (a společně s nimi sesvezla třeba i tak výjimečná postava, jakou byl polní maršálek Josef Václav Radecký z Radče). Na druhoustranu celé období husitství procházelo doslova apoteózou - s přesahem až k postavě krále Jiříhoz Poděbrad. Doba, kdy se nás bál celý svět - tedy husitské války - se odrážela v historizujících obrazecha sochách vznikajících po celých Čechách. V roce 1915 byl slavnostně odhalen Šalounův pomníkMistra Jana Husa v Praze na Staroměstském náměstí. V roce 1928 se začalo se stavbou památníku naŽižkově - jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova byla odhalena až 14. července 1950, v den 530. výročíbitvy na Vítkově (14. 7. 1420).

K pozvednutí národního uvědomění se připojili i autoři papírových modelů. Pokud se ovšem trochuoprostíme od dnes běžné představy o papírovém modelářství. A pokud se trochu oprostíme i od představypapírového modelu jako 3D modelu. První republika se totiž prezentovala v oblasti vojenskétechniky spíše v podobě vystřihovacích postav vojáků a bojovníků, určeným pro sestavení 3D obrázku,tzv. dioráma. Už v roce 1911 vychází Kuffnerovo husitské vojsko (druhé vydání vyšlo v roce 1918).Postavy husitských bojovníků určené pro dioráma - vlastně 3D obraz - vznikly podle kresby malířeBaltazara Kašpara Kutiny. Husitské téma se objevuje i v dalších vystřihovacích listech: Obléhání KarlovaTýna Pražany nebo Slavný vjezd Žižkův do Prahy (oba listy vyšly v roce 1921).

O rok dříve vychází k vystřižení vojáci československých legionářů a ve dvacátých letech potom třebavojáci francouzské koloniální armády nebo francouzské armády… Z tohoto pohledu se dá jasně odvodit,že se papírové modelářství přiklonilo k hlavnímu poválečnému uměleckému proudu a snažilo seo povzbuzení k vlastenectví.

DSC_1310Ovšem k prvním modelům vojenské techniky bylo v té době ještě daleko. Ta se totiž začala nesměleobjevovat až v letech po Druhé světové válce.2 Ještě než se dostaneme k papírovým modelům, je třebasi uvědomit, jak výrazně se změnil přístup k nejrůznějším válečným pomníkům. Města a městečkav Československu zaplavily stovky vyřazených tanků, které se nainstalovaly na podesty, a pomník obětemDruhé světové války byl v podstatě hotov. K tomu je nutno přičíst tisíce ulic a náměstí pojmenovanýchpo generalissimu Stalinovi a desítky jeho pomníků po celé republice. Tato snaha vyvrcholilapostavením Stalinova pomníku v Praze na Letné, který byl odhalen až po smrti „největšího příteledělníků“, v roce 1955.3 Odhalení (v tomto případě ostré nasvícení) pomníku proběhlo 301 den předprojevem Nikity S. Chruščova na XX. Sjezdu KSSS, kde odsoudil Stalinův kult osobnosti. Samotnýpomník stál v Praze 7 a půl roku…Teprve po době, kdy byl výtvarným umělcům přikázán socialistický realismus, jako jediný možnýa myslitelný umělecký směr, se objevila první vystřihovánka vojenské techniky u nás. Zatímco třebaněmecký Bastel-Magazin vydává už od poloviny padesátých let složité vystřihovánky modelů letadel,civilních vozů, lodí nebo vojenské techniky,4 v českých (a československých) zemích je zatím téměřticho po pěšině. Změna přichází až s vydáváním časopisu ABC.

DSC_1277V roce 1967 vychází první model vojenskétechniky v časopise ABC: obrněný transportér „ESO“. Vycházel ze skutečného OT-64. O tomtomodelu se rozepisuje Stanislav Fajkus: „Jaromír Svoboda už byl v době svého vstupu na půdu ABCzkušeným kreslířem a měl za sebou řadu modelů publikovaných a ještě daleko více ‚šuplíkových‘. Jakoprvní konstruktér se pokusil o věrnou plastickou kresbu, což je nejpatrnější u dezénu kol, která působítéměř fotograficky dokonale. Předchozí Procházkovy vystřihovánky byly pouze jednoduše vybarveny jedním odstínem pastelové barvy, kdežto Svoboda si již pohrává se světlem a stínem.“

O půl roku později vydává časopis ABC další model z dílny Jaromíra Svobody, kterým je pásový nosičraket s označením Fluora. Stanislav Fajkus opět vyzdvihuje výtvarnou stránku modelu: „Samotnávystřihovánka působí na první pohled dosti triviálně… nicméně autor si důmyslně pohrál se světlema stínem při tvorbě pásů a podvozkových kol - tedy opět věrná plastická kresba.“V dnešní době zaujmoumodely - kromě skvělé výtvarné práce - reklamou, která se na nich objevila.

DSC_1331Na obrněném transportéruzářilo žluto-zelené logo mycího saponátu ESO a raketa na pásovém nosiči se skvěla reklamouna zubní pastu Fluora. Další věc, která je vyloženě absurdní, je u obrněného transportéru zdůrazněnív návodu, že se nejedná o přesnou kopii. Velice výstižně tuto situaci popsal Stanislav Fajkus - sevšemi aspekty absurdity tehdejší doby: „Aby snad nedošlo k úniku supertajných vojenských informacík ‚západním imperialistům‘ skrze papírový modýlek, je v návodu hned zkraje poznámka s vykřičníkem,že nejde o jeho přesnou maketu! Západní špióni hltající ABC tak ostrouhali.“7Dalším modelem vojenské techniky v časopise ABC je model pancéřového automobilu Austin-Putilov(vyšel v listopadu 1967) a autorem je Vladimír Procházka. Tento automobil vstoupil mezi nejsvětějšíexponáty historie SSSR, protože z něj V. I. Lenin pronesl po svém příjezdu do Petrohradu v dubnu 1917první projev na půdě Ruska.8 I svět papírového modelářství musel oslavit půl století od Velké říjnovésocialistické revoluce. K tomuto výročí proběhlo v Československu mnoho výstav. (Samozřejmě, že setoto výročí slavilo ve všech lidově-demokratických a socialistických státech světa.) Velice zajímavouurčitě musela být filatelistická Výstava k 50. výročí VŘSR v Praze!Ovšem model pancéřového automobilu Austin-Putilov se dočkal i dalších vydání. „Tento vůz, notněpřepracovaný, vzešel rovněž z pera a štětce pánů Václava Šorela a Františka DSC_1320Kobíka o sedm let později,v čísle 12/19, a také v podání arch. Richarda Vyškovského v měřítku 1:50 (číslo 2/53, leden 2008).Naprostým unikátem je Austin dalšího ábíčkovského autora Ladislava Müllera, který jej vydal v roce1980 pro potřeby naší armády ve formě metodické příručky…“9 Některé osudy papírových modelů jsoutak zamotané a téměř neuvěřitelné, že by si jejich cestu světem lidí snad nedokázal vymyslet ani autorabsurdních dramat.Nelze přehlédnout silný edukativní podtón modelů vojenské techniky. Bipolární svět druhé polovinydvacátého století k tomu přímo vybízel. „Výlučnou kategorií vzdělávací vystřihovánky jsou modely vojenskétechniky, které mají ve světě i u nás stoletou tradici. Díky podrobným vystřihovánkám se mládeži vojáci v Německu v období druhé světové války seznamovali s vojenskou technikou domácí i protivníkovou.[…] Modely bojové techniky jsou velmi populární a hojně vytvářené dodnes – v duši každéhomodeláře je kousek malého kluka, který si hraje na vojáky.“10 Pro mě stěží pochopitelným úkazem seznámeníse s vojenskou technikou domácí i zahraniční je vystřihovánka britského stíhacího letounuSupermarine Spitfire, který vydalo nakladatelství Dr. M. Matthiesen &Co. v Berlíně pravděpodobněv roce 1940! I když… model vyšel v době Bitvy o Anglii a mladí Němci si mohli hrát na sestřelováníbritských stíhaček, které v té době nejspíš ještě nikdy neviděli. Historie jim v pozdějších letech nabídlapřímou ukázku schopností britských a spojeneckých letounů…Každopádně modely vojenské techniky docela věrně kopírovaly vojenská témata objevující se ve výtvarnémumění. Že se tak dělo minimálně z poloviny kvůli politickému zřízení je prostý fakt, se kterýmnelze hnout. Zatímco výtvarníci se pokoušeli v mezích možností nastaveného socialistického realismuvdechnout aspoň náznak oduševnělosti svým dílům, papírové modelářství se vydalo směrem o co nejvěrnějšízachycení technické podstaty výsledných modelů. A zatímco vojenská témata se v šedesátýchletech z výtvarného umění téměř vytratila, modelů vojenské techniky začalo přibývat. Nejspíš je totím, že v duši každého dospělého muže je kus dítěte, které si rádo hraje na vojáky. Podle toho se odvíjíi expozice Muzea. Vojenská technika je zastoupena mnoha modely tanků, letadel, vrtulníků, bojovýchvozidel pěchoty, kanonů či diorámat.