V sobotu 23. ledna od 14 hodin v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují představí svoji tvorbu Michal Kavalier, jeden z nejvyhledávanějších modelářů v České republice. Muzeum tak pokračuje v koncepci představování světa papírového modelářství jako svébytného oboru výtvarné kultury.
Michal Kavalier je mnoha tituly ověnčený modelář (mj. trojnásobný vítěz celorepublikové Papírové ligy, vítěz modelářské soutěže v německé Hoyerswerdě v roce 2003 s modelem kolesového parníku Mark Twain a celkově držitel více než sedmi desítek medailí ze soutěží nejen v ČR).
S modelářstvím začal v osmdesátých letech minulého století a sám vzpomíná, že první výsledky nebyly příliš valné. „Dnes mě třeba i mrzí, že jsem toho tolik zkazil, ale každý nějak začínal…“.
V současné době se ovšem už víc jak desetiletí pohybuje na špičce papírového modelářství. Patří k modelářským univerzálům, tedy k lidem, kteří nemají vyhraněnou kategorii, kde převážně pracují, ale jeho práce volně přebíhá z jedné kategorie do druhé a třetí a zdá se, že neexistuje hranice, na které by se mohl zastavit.
Sám není autorem modelů, ale jako vynikající zhotovitel si dokázal vybudovat pověst velice šikovného a přitom pečlivého, snad až perfekcionistického, modeláře. Možná je to způsobeno jeho vzděláním, sám připouští, že to může být i dědictví po mamince, která byla také zlatnicí.
„Můj vzor?,“ ptá se sám sebe, „Těžko říct. Má papírový modelář nějaký vzor papírového modeláře? V mých začátcích jsem nikoho podobného neznal. Jinak obdivuji snad všechny naše autory, kteří pro nás nadšence tyto modely ‚hodí na papír‘. Nejraději jsem měl, a stále mám rád, našeho asi nejznámějšího autora a ‚krále‘ vystřihovánek, pana architekta Richarda Vyškovského,“ odpovídá si a hned dodává: „Nerad bych někoho vyzdvihoval, nebo na někoho zapomněl. Svým způsobem je pro mne vzorem každý, kdo postaví hezký model hodný obdivu, který ještě nebyl viděn, který nemám a samozřejmě bych jej chtěl mít také ve své sbírce postavených modelů.“
Výstava sice není bilanční, ale přesto si autor dovolil malé shrnutí své dosavadní tvorby. „Mým nejmenším modelem je již zmiňovaná Zlatá ulička v měřítku 1:1400. Těžko říct, který byl největší. Možná Sojuz 28 od Ladislava Badalce. Rád vzpomínám na spolupráci při stavbě Pražského hradu od Roberta Navrátila nebo spolupráci na modelu Městské památkové rezervace od architekta Richarda Vyškovského. Dále byla úžasná spolupráce s Josefem Kropáčkem na stavbě zvětšeného Jeepu z ABC od pana Vyškovského v měřítku 1:2,5. Nerad bych zapomenul ještě na ‚malé velké‘ modely v měřítku 1:300 od architekta Milana Weinera, kde se jedná o celé městské zástavby jako např. Skalka, Podskalí, nádraží Petrovice, nebo skanzen Veselý kopec,” uvedl autor.
Slavný antický učenec Archimédés ze Syrakus řekl: „Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí.“ V parafrázi na tuto známou větu můžeme o Michalu Kavalierovi s jistotou tvrdit: „Dejte mu vystřihovánku a on nám z ní vytvoří model.“
