Archiv autora: info@mpmpm.cz

Publikováno

Modelářský Adlabar – oáza dřevěných modelů a tvůrčích nápadů

Malý krámek skoro na náměstí v Hronově, ve městě nedaleko Police nad Metují, kde máme jedinečné Muzeum papírových modelů. Lidé chodí do hronovského krámku Adély Bartošové nejen nakupovat jedinečné výtvory „zlatých českých ručiček“, protože zde jsou k dostání pouze české výrobky, ale také je obdivovat.

Kdo přijde jednou za týden v úterý odpoledne, najde navíc kolem velkého stolu uprostřed obchůdku děti s maminkami, s tatínky nebo s prarodiči, jak tvoří. Z přírodních materiálů vyrábějí podle ročních období nebo tradičních svátků adventní věnce, vánoční výzdobu, prvky Velikonoc i jiné, a tvoří krásu, která je blízká těm nejmenším.

Oblíbené jsou dílničky, kde si děti skládají a podle vlastní fantazie dotvářejí dřevěné hračky, jinak zde k dostání již hotové. Třeba si složí „závodničku“, nabarví si ji barvami podle své představy (za tím účelem nakupuje Adéla Bartošová hračky nenabarvené a nesložené), nakreslí na ni svoje jméno, vlastní číslo nebo jiné prvky, podle své dětské tvůrčí fantazie.

Adlabar, obchůdek, výstavní prostor a také „řemeslná“ dílna majitelky a zároveň obchodnice a iniciátorky všech těch malých ztřeštěností Adély Bartošové, okouzlí dětskou duši, láká však i dospělé. Za léta, co se pro nedostatek vhodných hraček pro svoje „ratolesti“ začla hračkami zabývat, navázala řadu známostí a osobních přátelství s výrobci dřevěných a jiných hraček po celé republice, v Čechách i na Moravě. Adéla Bartošová nabízí také řadu rukodělných výrobků svých přátel a známých z Hronova a okolí, kteří mají nádherné nápady a šikovné ruce, a výsledek můžete v obchůdku vidět, získat dobrý nápad, a samozřejmě nakoupit.

Ještě jednu přednost má tento prostor. Mohou sem přijít rodiče pro inspiraci i radu, jak si se svými dětmi hrát, jak je zaujmout pro manuální činnosti, a jak rozvíjet jejich duši i zručnost. Vždyť je již nejméně sto let známo, že především jemné motorické činnosti rozvíjejí dětský mozek v raném věku do 7 let mnohem lépe než jakákoli duševní práce. V určitém věku na manuálních dovednostech dítěte přímo závisí jeho duševní rozvoj.

Adéla Bartošová má i svůj internetový obchod, ovšem přímým dotekem a s odbornou radou se lépe vybírá než z katalogu na internetu. Obchůdek můžete navštívit, když jste zblízka kdykoli, pokud se rozhodnete zavítat do našeho Muzea papírových modelů v Polici nad Metují, rádi vám ukážeme cestu a třeba návštěvu u paní Bartošové domluvíme.

Publikováno

Zlatník stvořil Zlatou uličku. Měří 16 milimetrů a je z papíru

Udělejte si výlet za modelem, který opravdu stojí za to. Slavnou Zlatou uličku uvidíte na současné výstavě v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují.

Michal Kavalier se modelařině věnuje již od 80. let. Pokud se ptáte, co lepí, odpověď je jednoduchá – naprosto vše. V jeho sbírce najdete modely od budov přes veškerou techniku, papírová zvířata až třeba po figurku amerického prezidenta Baracka Obamy či papírovou záchodovou mísu.

Za ty desítky let se díky své modelářské pečlivosti, kvalitě a zároveň rychlosti s jakou je schopen modely postavit, vyšvihl mezi absolutní špičku (nejen) českých modelářů. Tato slova potvrzuje několikanásobné vítězství v seriálu celorepublikové Papírové ligy, více než 70 medailí a ocenění ze soutěží u nás i v zahraničí, včetně vítězství na modelářské soutěži v německém Hoyerswerdě v roce 2003 s modelem parníku Mark Twain (autor vystřihovánky Ladislav Badalec). Detailní pečlivost provází Michala celoživotně, a možná proto se profesně vyučil zlatníkem.

Na jednom propagačním plakátu firmy ERKOtyp byla pro představu na ukázku zmenšenina Zlaté uličky v rozměrech 3 × 4 cm (což je stále menší rozměr než krabička od sirek). Nebyl by to Michal Kavalier lepící jakoukoliv vystřihovánku, jenž se mu dostane do ruky, aby i tuto zmenšeninu nepovažoval za plnohodnotnou vystřihovánku. A pojal to jako výzvu, hozenou rukavici. Neváhal, a během asi 5 hodin slepil miniaturní Zlatou uličku v měřítku 1:1400. Výsledný model měl tak na délku 16 mm, pro který byl i malíček vcelku velký podstavec. Tak Michal Zlatou uličku umístil na špendlíkovou hlavičku a zapíchnul do polystyrenu.

Mezi modeláři je známá historka, kdy se chtěl Michal Kavalier pochlubit se svým miniaturním veledílem, čehož využil jeho papoušek a zákeřně se rozlétl s touhou po kořisti, neminul a s hrdostí úspěšného lovce mikro Zlatou uličku v nedosažitelnosti rukou Michala rozcupoval ve svém zobáku.

Papoušek asi netušil, že to byl od něj velice riskantní počin, neboť Michal už už chtěl připravit pekáč a rozehřát troubu, ale naštěstí si svojí pomstu rozmyslel a nebohého drzého papouška ušetřil. Michal si raději Zlatou uličku slepil znovu a již si jí hlídal lépe. A tak tento mikromodel můžeme obdivovat dodnes. Nyní právě v Muzeu papírových modelů, jako jeden z desítek skvostů vzešlých z rukou Michala Kavaliera.

Na závěr snad ještě můžeme přidat zajímavost, že se Michal podílel i na pravém opaku jeho Zlaté uličky – spolu s Josefem Kropáčkem dali dohromady papírový maximodel US Jeepu Willys, který původně nakreslil p. arch. Richard Vyškovský v měřítku 1:24 pro ABC. Oba pánové ho postavili v měřítku 1:2,5.

Publikováno

Řada dětí prožila jarní prázdniny v Muzeu papírových modelů

Už po čtvrté Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují pořádalo dopolední program pro děti s názvem Týden s Herkulem, maskotem muzea. V místě, kde papír ožívá, bylo jarní prázdninový týden opravdu rušno. Letošním tématem bylo cestování.

V muzeu se na program sešly děti různých věkových kategorií z různých měst České republiky. Namátkou například z Liberce, České Lípy, Hronova nebo Červeného Kostelce. Nejvíce dětí k nám však dalekou cestu nemělo. Všechny dny bylo plně obsazeno.

V pondělí 8. února program začal poznáváním pestrého a temperamentního Mexika. Papoušek Ara z kartonu se vydařil opravdu každému. Děti se nebály experimentů a tak vznikla i celá řada fantaskních papoušků. Dostali zajímavá jména. Nechyběl Duháček, Pírko, Modroočko nebo Péťa.

Jaro jsme přivolávali prostřednictvím návštěvy Japonska v úterý. Japonská třešeň sakura byla hlavním tématem papírového tvoření. Podával se také čaj, jak jinak, než vsedě na kobercích a polštářích.

Středa a návštěva Afriky přilákala přes třicet dětí. Stal se z nás opravdový domorodý kmen. Nechyběla výroba amuletů, chrastítek a dalších předmětů, které jsou v divočině nezbytné. Zájemci tvořili z papíru zvířata, která žijí právě v Africe.

Čtvrteční dopoledne patřilo Austrálii. Klokani byli na konci dne všude, kam oko dohlédlo.  Děti si také vyzkoušely typickou techniku malby místních domorodců. Týden s Herkulem aneb Letem světem s muzeem skončil v pátek, putováním po Bangladéši. Nosným tématem byl slon. Děti se také učily, jak vůbec papírová vystřihovánka vzniká. S tímto nelehkým úkolem se statečně vypořádaly.

Každý den na děti čekala rozcvička prstíků v podobě rychlé skici toho nejhezčího modelu. Nejčastěji se na obrázcích objevovala zvířata a vojenská technika. Nepovšimnuta nezůstala ani Zlatá ulička od Michala Kavaliera, kterému je věnována současná krátkodobá výstava. Pro velký zájem plánujeme v letošním roce také letní tvořivý týden o letních prázdninách.

Publikováno

Muzeum papírových modelů nabízí výpravu do vesmíru

Vesmír nás láká touhou poznáním a objevování neznámého, nekonečností, vše umocňuje protiklad romantiky neznáma v kontrastu s trochou strachu z toho, co odtamtud může vlastně přijít. Proč se tedy nepodívat do vesmíru i s papírovými modely?

Využijeme právě pobíhající výstavu modelů slepených Michalem Kavalierem a podíváme se na model sovětské kosmické rakety Sojuz 28. Ten se totiž zapsal výrazným písmem do historie československého (a vlastně tak trochu i světového) poznávání vesmíru, ale i do papírového modelářství.

Březen je pro připomenutí Sojuzu 28 tím nejvhodnějším měsícem. Sojuz 28 odstartoval svou ve výsledku úspěšnou cestu do vesmíru právě v březnu, a to přesně 2. března 1978 ze sovětského kosmodromu Bajkonur (na území Kazachstánu). Posádku lodi tvořili sovětský velitel letu Alexej Gubarev a především československý kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Vladimír Remek byl prvním člověkem ve vesmíru z jiného státu než Sovětského svazu či USA.

3, 2, 1, START! Tak nějak (avšak určitě v ruštině) mohl probíhat samotný start Sojuzu 28. Podobně „raketově “ se Sojuzem odstartoval Ladislav Badalec svojí autorskou kariéru, když vytvořil model rakety. V roce 1980 vydal Albatros v edici plastické vystřihovánky model Sojuzu 28 pro připomínku slavného letu prvního Čechoslováka do vesmíru, a to včetně startovací rampy s pohyblivými rameny pro ukotvení rakety a to i včetně figurek posádky Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka. A pod vším byl poprvé autorsky podepsán právě Ladislav Badalec, dnes již všem dobře známý autor papírových modelů.

Ladislav Badalec byl v té době již schopným výtvarníkem. Maloval od mladých let, v době studií vytvořil i několik krátkých animovaných filmů. Ale vystřihovánka, to je vedle výtvarného pojednání i její zkonstruování. A taková raketa není rozhodně žádná jednoduchá předloha, zvlášť pro prvotinu. Samé válce, kužele, vše ve velkých rozměrech, k tomu pohyblivost startovací konstrukce. Ve výsledku měla vystřihovánka úctyhodných rozměrů i úctyhodný rozsah – celkem 16 stran dílů. V Albatrosu vyšel rozsáhlejší samostatný model již jen Pražský hrad ( 21 stran, P.  Blecha – R. Vyškovský).

Sojuz 28 se tak stal jednou z nejvýraznějších vystřihovánek v historii našeho papírového modelářství, kterému se ve své době dostalo uznání v sousedním Polsku, velmoci to v oboru papírových modelů. U nás dnes albatrosácký výtisk patří mezi vyslovené rarity, kdy se cena na internetových aukcích šplhá klidně i k 2500 Kč. Před pár lety Ladislav Badalec vzhledem k zájmu modelářů nechal udělat malonákladový dotisk vystřihovánky, který je už bohužel také rozebrán.

A na závěr přidáme jednu zajímavost i k modelu Sojuzu 28. Mnozí víte, že R. Vyškovský začal své proslavené baráčky tvořit do kolejiště pro syna. I Ladislav Badalec prvotně vytvořil model rakety pro potomka. Ovšem v jeho případě to bylo pro dceru. Po celou dobu konání výstavy Michala Kavaliera máte tedy možnost vidět jedinečný model pro nás tak významné rakety, ale i spoustu dalších krásných modelů.

Publikováno

Výstava fotografií Květy Joové zve diváky na cestu po Střední Americe

Cestovatelka, horolezkyně a fotografka Květa Joová se v roce 1977, v šestadvaceti letech přestěhovala do Náchoda. Vydala mnoho pohlednic s horolezeckou tematikou z Broumovska. V devadesátých letech se odstěhovala do Německa. 27. července 2011, v šedesáti letech, tragicky zahynula v Dolomitech.

Cesta po Mexiku v roce 1997.

Vystavovaný cyklus fotografií Květy Joové (nad BB kavárnou v Polici nad Metují) můžeme chápat nejen jako barevné deníkové záznamy z cesty po Střední Americe. Ač se na první pohled může zdát, že se autorka rozhodla odhodit umělecké ambice a představuje prostě jenom obrázky z cest, není to tak úplně pravda.

Ve fotografiích se projevuje ohromný a místy až intimní cit pro barevnost, která je zdůrazněna i v názvu výstavy. Květiny a květinový trh, pestrost oblečení Guatemalců a Mexičanů, barevnost fasád církevních staveb ostře kontrastuje se zaprášeným tichem polopouští a pro Středoevropana s až nepochopitelnou vertikálností kaktusů.

Vnímavý divák je nakonec uchvácen vnitřním rytmem barevnosti. Může trochu připomínat čisté a jasné barvy impresionistických malířů, souhrn skvrn, které teprve s odstupem vydají své svědectví o tvaru a obsahu. Občasná vertikální geometrická nečekanost kaktusů harmonicky doplňuje svědectví mayských pyramid, dávných předkolumbovských staveb, které už svou pouhou existencí nenechávají člověka v klidu.

V tuto chvíli se potom celá expozice „Květinového trhu v Guatemale“ spojí do jasně uchopitelného celku. Jakoby autorka dokázala zachytit rytmické střídání cyklů, se kterými mayští astronomové pracovali. Jakoby dokázala zachytit „neviditelné“ vlnění času, který kolem sice jen tak prochází, ale formuje okolní prostor. Pokud antický myslitel Hérakleitos řekl, že nelze vstoupit dvakrát do téže řeky, pro výstavu Květy Joové platí, že nelze dvakrát vstoupit do téhož času.

Fotografka pochopila, že člověk patří k přírodě a naopak. Jsou to dvě strany téže mince a nezáleží zrovna na tom, z které strany se na ni díváme. Sama k tomu uvedla: „Fotím přírodu a lidi, protože patří k sobě. Když budeme žít s přírodou v míru a harmonii, nebudou moje fotky jednou jen svědectvím ztraceného ráje. Když budeme přírodu ničit a bojovat s ní, je jasná jen jedna věc: Určitě prohrajeme.“

Ale návštěvník se nesmí nechat zmýlit: ztracený ráj Květy Joové není místo, kde stále svítí slunce a kde stačí jen natáhnout ruku a trhat zralé hrozny. Její ztracený ráj v sobě zahrnuje i pot těžce pracujícího člověka, hrubou a bezohlednou sílu přírody, ale také něžnost květů a lásku člověka.

V jednom rozhoru řekl americký básník Gary Snyder, že „… ze všeho nejvíc teď možná využívám rytmu celé krajiny Sierry Nevady a pokouším se cítit, jak dole pod námi žije. Je v tom pravidelnost hřeben, roklina, hřeben, roklina, hřeben, roklina a také hřeben, roklina, hřeben, roklina na bočním hřebenu, která vytváří propletenou síť 115 miliónů let starých utvářejících geologických sil!“

I tento rytmus krajiny je součástí ztraceného, ale stále ještě existujícího ráje fotografky. Chce se říci: Díky Bohu, že stále ještě existujícího.

Výstava nad BB kavárnou v Polici nad Metují potrvá celý měsíc. Prohlédnout si ji můžete po celý březen v době otevření Muzea papírových modelů.

Publikováno

Lukáš Cinkanič vystavuje v Polici nad Metují

Od 7. dubna představí svou tvorbu v Zeleném domečku naproti Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují mladý výtvarník, Lukáš Cinkanič. Vernisáž se uskuteční od 18 hodin, výstava potrvá do 1. května.

Autor prožil velkou část dětství v Polici a lze – s trochou nadsázky – tvrdit, že se vrací na „místo činu“. Nakonec i netradiční název výstavy – 377 – je odkazem na Polici, protože číslovka označuje číslo popisné domu, kde Lukáš Cinkanič v Polici bydlel. V současné době studuje v ateliéru Užitné malby na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích v Podkrkonoší u profesorky Michaely Jezberové.

Autor se v Zeleném domečku představuje jako komplexní výtvarník, kdy kromě malířské tvorby připravil i zcela aktuální cyklus linorytů. „Ke grafice jsem se dostal až v poslední době,“ říká při pohledu na linoryty, „a strašně mě ‚chytla‘.“

Právě grafické práce jsou tím nejaktuálnějším vyjádřením pocitů a vnímání světa mladého výtvarníka. Zaznamenává v nich důvěrně známé věci a prostory, které mnozí znají, ale přesto je v nich něco, pro co má ekonomika termín přidaná hodnota. Snad díky použité technice a jakési „hrubosti“ tisku, možná i díky tomu, že pouze nekopíruje realitu, ale přidává k ní osobitou barevnost, jsou vzniklá díla spíš než obrazem reálného světa, obrazem vnitřního světa mladého muže.

A s povděkem lze děkovat za to, že Lukáš Cinkanič se nestydí veřejně ukázat své niterné vidění. Nabízí tak totiž neopakovatelný pohled na svět očima dvacetiletého člověka, který vyrůstal v době počítačů a internetu, který žije v nejžhavější současnosti a reaguje na ni.

Svébytnost výstavy doplňují obrazy, často s tématem autoportrétu nebo barokních andílků. A ač se na první pohled mohou zdát vzdálené světu z linorytů, jsou doplněním kontextu vnímavosti autora. Citlivě vybrané témata a niterné „záznamy“ ve vystavených dílech slibují nevšední výtvarný zážitek.

Výstava potrvá do 1. května kdy ji vystřídá prezentace fotografií polického horolezce Jaroslava „Kinga“ Seiferta. Tato posloupnost výstav není náhodná, jak prozrazuje Martina Váňová z Muzea papírových modelů, které výstavy v „Zeleném domečku“ zaštiťuje: „Jaroslav Seifert je Lukášovým dědečkem a v konceptu výstav nám připadlo velice zajímavé prezentovat vnuka-výtvarníka a hned po něm dědečka-fotografa a horolezce.“

Výstavu podporují Město Police nad Metují, Muzeum papírových modelů, BB kavárna, Květinářství U Petry, Zelenina Suchomel, Vinotéka Sodomková a spolek Apeiron.

Publikováno

Září v Muzeu papírových modelů bude plné nových zážitků

Police nad Metují láká na vernisáž nové výstavy minimodelů, nově otevřenou BB kavárnu hned vedle muzea a na další doprovodný program pro celou rodinu.

Muzeum papírových modelů připravuje další krátkodobou výstavu, která  bude mapovat současný modelářský fenomén v Čechách. Vernisáž výstavy se uskuteční v pondělí 28. září  od 15 hodin. Na vernisáž je vstup do všech expozic zdarma.

Minimodely budou v MPM poprvé vystaveny formou dioramat. Poprvé se představí autorsky jednotlivci z celé ČR. Například František Kováčik, Lubomír Blichár, Michal Rozínek, Ivan Chmela, dále modeláři Jiří Abel, František Běhounek, Karel Vlásek nebo Kamil Štol. K vidění budou unikáty i v měřítku menším než 1:100. Těšit se můžete na průřez celou historií Minimodelů, od základních krabičkových modelů až k těm nejpropracovanějším.

K výstavě Minimodelů za podpory časopisu ABC muzeum připravuje soutěž. Ta nebude omezená věkem ani šikovností ručiček. V soutěži půjde především o nápad, vtip a odvahu. Podrobné znění pravidel bude uveřejněno na www.mpmpm.cz.

V září muzeum opět otevře kroužek pro všechny děti. Od 16. září, každou středu od 14:00 do 15:30 hodin, je možné se kdykoliv připojit a vyzkoušet si nejen stavbu papírových modelů, ale i mnoho dalšího. V muzeu děti tvoří objekty z lepenky, zkouší různé papírové techniky jako je Kašírování, Quilling, Origami, CandyBag, Tea Bag Folding nebo  Fleurogami.

Muzeum papírových modelů můžete navštívit zdarma a to vždy první pondělí v měsíci. Návětěvu spojte třeba s ochutnávkou nové BB Kavárny, která se nachází hned vedle muzea. Ta nabízí oázu klidu v příjemném prostředí, které svými nezaměnitelnými kresbami dotvořil Jaroslav Soumar.

Publikováno

Den s Toulavým baťohem se představil v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují

Projekt Kladského pomezí – Toulavý baťoh – se v létě představil i v Polici nad Metují. V Muzeu papírových modelů i v blízkém okolí byl připraven bohatý program pro celou rodinu.

Den s Toulavým baťohem se konal v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují 26. července. V letošním roce se tento den uskutečnil také v pevnostním městě Josefov, v areálu Bastionu I,  a uskuteční se ještě jednou a to 28. září na Svatováclavské pouti v Broumově.

Den s Toulavým baťohem v Polici nad Metují nabídl  účastníkům soutěže a kvízy, návštěvníci se mohli účastnit i komentovaných prohlídek muzea, kde bylo v tento den vstupné dobrovolné. V blízkém parku Toulavý baťoh nabídl kouzelnické vystoupení Mr. Carla a jeho balónkovou show. Po celý den bylo možné nechat si na obličej namalovat třeba motýla, svézt se zdarma na kolotoči a v neposlední řadě obdivovat kousky čtyřnohých psích miláčku – umění agility.

Akci pořádala destinační společnost Branka, o.p.s. ve spolupráci s Muzeem papírových modelů v Polici nad Metují.

Projekt Toulavý baťoh je realizován v rámci turistického regionu Kladského pomezí a letos, po úspěšné loňské premiéře, proběhl již jeho druhý ročník.

Publikováno

Zkažený moučník bude křtít almanach

Zkažený moučník je autorský projekt několika mladých lidí, jehož hlavní náplní a ideou je informovat okolí o umění současných mladých tvůrců nejen na Broumovsku. V pátek 11. září budou křtít svůj první almanach.

Myšlenka, vytvořit seskupení lidí, kteří rádi tvoří a nebojí se podělit o svou tvorbu s veřejností se zprvu iniciátorovi projektu, kterým je Jakub Voves z Police nad Metují, zdála jako sen.

Skupina navazuje na tradiční uskupení s vlastním manifestem vznikající na počátku dvacátého století. Po tomto vzoru vznikla společnost Viděti MYŠ, která funguje už druhým rokem. U počátů skupiny kromě Jakuba Vovse stál také Pavel Suchomel, Adéla Lněničková a Jitka Smolíková. Po nějaké době toto uskupení mladých nadšenců, přesně na první výročí skupiny Viděti MYŠ, se pustili do prvního dlouhodobého projektu s názvem Zkažený moučník.

„Tento projekt má za cíl dlouhodobě přinášet do povědomí společnosti mladé lidi do třiceti let, kteří tvoří s láskou a nadšením. Tvůrce, jejichž tvorba je v mnohém nedokonalá, jejichž tvůrčí jazyk se den co den formuje. A tak se stává Moučník platformou pro oslovení mnoha skvělých tvůrců a možností jak pořádat akce. Protože si myslím, že je strašně důležité, aby se lidé scházeli, aby o svých pracích diskutovali. Myslím, že nám tato možnost může dát do života – nejen tvůrčího – mnoho inspirace, radosti a jistě nových kontaktů,” řekl Jakub Voves.

Almanach, který budou aktéři Zkaženého moučníku křtít v BB Kavárně vedle Muzea papírových modelů v pátek 11. září od 17 hodin, je podpořen z grantu Podpora lídrů v komunitách. Velkou podporu mají také v Základní umělecké škole v Polici nad Metují.

„Půjde zejména o první manifest ZM. Bude se otevírat výstava, která v Polici nad Metují potrvá dva měsíce, posléze se bude stěhovat do klubu ROK v Broumově. Zahraje živě několik interpretů. Bude probíhat autorské čtení. Budou se promítat autorské krátkometrážní snímky,” představil velký den Zkaženého moučníku Jakub Voves.

Publikováno

Muzeum papírových modelů oslaví Den kávy. Vrcholí přípravy na podzimní výstavu

Minimodely už míří do Police nad Metují. Přípravy na podzimní výstavu v Muzeu papírových modelů vrcholí. Začátek října oslaví v muzeu kávou. Bude se také tvořit a soutěžit.

Ve čtvrtek 1. října v Muzeu papírových modelů oslaví Mezinárodní den kávy. Do muzea bude zvýhodněný vstup, otevřeno bude až do večerních hodin a pro návštěvníky je připraveno několik dárečků. Kavárna, která s muzeem přímo sousedí, nabídne speciální kávové menu pro tento den.

Muzeum v říjnu nabídne kromě stálé expozice dvě krátkodobé výstavy. Výstavu s názvem Pestrobarva uskupení Zkaženého moučníku. Vystaveno je více než sedmdesát děl mladých výtvarníků nejen z regionu.

A výstavu Minimodelů. Na této výstavě uvidíte průřez desetiletou tvorbou a vývojem 100x zmenšených modelů aut a techniky z Minimodel.cz – od nejjednodušších „krabičkových“ modelů skládajících se třeba jen z jednoho či několika málo dílů, které zvládne sestavit téměř každý až po modely obsahující desítky dílů, které už jsou určeny pro zkušené modeláře.

Výstava bude doplněna i zajímavými modely v jiných (ještě menších) měřítcích a speciálně pro výstavu v MPM. Modely budou originálně prezentovány formou dioramat. K této výstavě muzeum připravilo pro širokou veřejnost soutěž, která není omezená věkem ani šikovností ručiček.

V soutěži si můžete změřit s ostatními jiné dovednosti, jde především o radost ze hry. Hodnotí se nápad, vtip a odvaha. Přesné znění soutěže, pravidla a vše potřebné najdete na webu Muzea papírových modelů.

Každou středu od 14 hodin se v Muzeu papírových modelů schází kroužek Tvoření z papíru.