V Muzeu papírových modelů cestovali s Herkulem

Cestování s maskotem Muzea papírových modelů v Polici nad Metují je u konce. Už podruhé muzeum nabídlo alternativu pro trávení volného času o jarních prázdninách. Děti, ale často i jejich dospělý doprovod, podnikaly cesty s Herkulem do vzdálených míst a vyráběly si drobné suvenýry z papíru.

Hlavním cílem programu bylo nabídnout dětskému návštěvníkovi inspirativní prostředí, prostor pro seberealizaci a fantazii.

„Program tvořily dvě části. V první byla účastníkům představena destinace, do které jsme se s Herkulem vypravili, pomocí hry a expozice muzea účastníci zemi poznávali. Program pokračoval výtvarným tvořením, které bylo vždy bezprostředně svázáno s denním tématem. Návštěvníci si tak během týdne vyrobili šamanské amulety a náhrdelníky, vyzkoušeli si čínskou kaligrafii, australskou malbu, výrobu ručního papíru nebo si vyráběli z papíru starobylé roubenky. V muzeu se snažíme o to, aby návštěvník mohl nejen obdivovat, ale aby si mnohé vyzkoušel a prožil zkušenost s jedinečným materiálem – papírem,“ komentovala program jedna z lektorek Muzea Martina Váňová.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

 

Výstava s názvem Papírový svět Richarda Vyškovského je první krátkodobou výstavou v Muzeu papírových modelů

Symbolicky, na již druhé výročí otevření muzea, se v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují otevře výstava velikánovi papírového modelářství u nás. Vstup na celodenní doprovodný program vernisáže 31. května je zdarma. Ing. arch Richard Vyškovský v letošním roce oslaví pětaosmdesáté narozeniny a za více než pětačtyřicet let své tvorby má na svém pomyslném kontě několik stovek vytvořených modelů.

Richard Vyškovský se narodil 13. července 1929 ve Vídni v české rodině. První model vytvořil jako reakci na „hlad po angličácích“ prodávaných v ČSSR pouze v Tuzexu. Chtěl dokázat kolegům v práci, že si takové autíčko může vytvořit i z papíru. Za vzor mu posloužil Matchboxový model Packard Landaulet ze série Models of Yesteryear. Papírový model autíčka byl prezentován v novinách a díky tomu v rychlém sledu pak o vystřihovánky projevili zájem Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK) později přejmenované na Albatros, ale především šéfredaktor časopisu ABC Vlastislav Toman.

Časopis ABC se stal domovem modelů Vyškovského a nabízel tak pravidelně zábavu a poučení nejen tehdejší mládeži. Na tvorbě Vyškovského vyrostla nejedna generace modelářů. Od roku 1995 vychází modely Richarda Vyškovského také v synově nakladatelství ERKOtyp.

Richard Vyškovský dokázal z obyčejného papíru zkonstruovat snad vše – automobily, letadla, lodě, formule 1, stavební stroje, figurky – ale především jeho srdci nejbližší, modely architektury. Díky zaměstnání ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚPRMO) měl pro svoje modely jak lidových chaloupek, tak hradů ty nejlepší znalosti tématu. Richard Vyškovský i v dnešní době počítačů zůstává věrný ruční kresbě vystřihovánek. Každý díl si vyměří, narýsuje a vybarví štětcem a barvami. Výsledná vystřihovánka je tak unikátní umělecké dílo, za kterým se skrývá mnoho desítek hodin práce. Richard Vyškovský dodnes nakreslil více než tisíc stránek vystřihovánek, což představuje několik stovek modelů.

Přijďte zavzpomínat a vrátit se třeba i do svého dětství, objevovat nové a bavit se spolu s tímto renesančním člověkem. K vidění budou nejen známé modely, ale i ty dosud nevydané, mezi nimiž vévodí nádherný model Pražského hradu. Výstava, která je pořádána za podpory MAS Stolové hory, potrvá do 28. října. Tak neváhejte a navštivte nás!

Papírový svět Richarda Vyškovského

Výstavou Papírový svět Richarda Vyškovského v sobotu zahájilo Muzeum papírových modelů (MPM) v Polici nad Metují svou výstavní činnost a zároveň vstoupilo do třetího roku své existence. Výstava samotná pak připomíná krásné životní jubileum konstruktéra papírových modelů, inženýra architekta Richarda Vyškovského, který se v letošním roce dožívá úctyhodných 85 let.

Richard Vyškovský se narodil v roce 1929 ve Vídni českým rodičům. Po válce studoval na fakultě architektury a po skončení studia nastoupil jako architekt do tehdejšího Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (dnešní Ústav památkové péče). Od roku 1968 až do svého odchodu do důchodu v roce 1989 pracoval v týmu pečujícím o Pražský hrad.

Rok 1968 se stal důležitým nejen v profesním životě pana architekta, ale stal se významným mezníkem i v dějinách papírového modelářství Československa. Traduje se historka ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde si kolegové pana Vyškovského stěžovali na nedostupnost modelů aut od anglické firmy Matchbox (tzv. „angličáků“), které tenkrát bylo možné zakoupit výhradně v prodejnách Tuzex. Pan Vyškovský jim tenkrát řekl: „Tak si vyrobte vlastní,“ a na další otázku z čeho a jak, odpověděl: „Třeba z papíru!“ Během krátké doby poté vznikl první papírový model Richarda Vyškovského a Pavla Blechy, kterým byl veterán Packard Landaulet. O existenci modelu se dozvěděl redaktor tehdejšího deníku Lidová demokracie, jež otiskl článek o inženýru Blechovi a jeho kolegovi, kteří vytvořili model historického automobilu z papíru. A tento článek neunikl pozornosti redaktorů Státního nakladatelství dětské knihy (SNDK, dnešní Albatros) a časopisu Mladých techniků ABC. Obě tyto instituce nabídly autorům spolupráci a ještě v roce 1968 vychází SNDK tiskem první model autorské dvojice Vyškovský – Blecha, kterým je dioráma Karlštejn – dobývání hradu. V následujícím roce potom vychází v časopise ABC upravený model Packard Landaulet – první model dvojice Vyškovský – Blecha v ABC.

Až do roku 1975 pracoval Richard Vyškovský ve dvojici s Pavlem Blechou. V březnu 1976 tiskne časopis ABC první samostatný autorský model Richarda Vyškovského, kterým byl model závodního monopostu formule 1 Ferrari 312, legendárního rakouského pilota Nikiho Laudy.

Model veteránu Packard Landaulet stojí na začátku řady modelů Richarda Vyškovského, která do dnešního dne čítá téměř neuvěřitelných více jak tisíc kusů! Kromě zmiňovaných modelů historických či současných automobilů, zabírá největší místo v tvorbě pana Vyškovského – logicky díky jeho profesy a vzdělání – architektura. A to jak současná, tak i historická. Kromě modelů, jejichž kamenné předlohy můžeme dnes fyzicky navštívit v jejich plné kondici – namátkou třeba zámek Červená Lhota, zámek Pardubice nebo hrad Pernštejn – vytvořil architekt Vyškovský i celou řadu modelů rekonstrukcí hradů a tvrzí, které dnes již existují pouze jako zříceniny – např. Kozí hrádek nebo husitský hrad Sion Jana Roháče z Dubé.

Většina architektonických modelů jsou stavby nacházející se v Československu, ale autor několikrát překročil i hranice České republiky (či tehdejšího Československa), jak to dokazují konstrukčně náročné modely např. Šikmé věže v Pise nebo plně funkční model londýnského Tower Bridge s pohyblivými mostovkami. Dalšími modely je celá řada stavební a vojenské techniky, postav vojáků, modely letadel nebo lodí. V jeho dílně vznikají dokonce i velice oblíbené a plně funkční modely fotoaparátu, do kterého šel vložit film a dělat snímky, nebo model rádia, na kterém šlo naladit několik stanic. Sám autor říká: „Nechápu, jak to fungovalo. Já udělal pouze ambaláž kolem a technické věci šly kolem mě.“ Lze tvrdit, že neexistuje odvětví papírového modelářství, do kterého by pan Richard Vyškovský nezasáhl.
Průřez celoživotním dílem architekta Richarda Vyškovského nabízí výstava Papírový svět Richarda Vyškovského v MPM v Polici nad Metují, která vznikla pod kurátorským dohledem pana Michala Erbena.

V roce 1975 vychází nejrozsáhlejší vystřihovánka z dílny dvojice Vyškovský – Blecha, kterou je model Pražského hradu. Některé části Hradu vznikly odhadem a logickou dedukcí, jak to tam asi může vypadat“. Teprve po roce 1989 mohl autor modelu navštívit i „zakázaná“ zákoutí Hradčan a porovnat je s modelem. Hned v devadesátých letech začal Richard Vyškovský pracovat na novém modelu Pražského hradu, tentokrát vycházející z precizních podkladů a vznikl tak nový model Hradčan – oproti předcházejícímu ještě propracovanější. Možnost vidět oba dva modely vedle sebe nabízí výstava v MPM vůbec poprvé. Samotný model Hradu z devadesátých let je unikátem: je vypracován na 55 vystřihovacích stranách a je tak nejrozsáhlejším jednomodelem v České republice a nikdy nevyšel tiskem.

Dalšími modely architektury, které nabízí expozice výstavy, je Sedm antických divů světa. V reálném světě se do dnešního dne zachovaly pouze egyptské pyramidy. Zbylých šest divů světa zničil zub času. Podle rekonstrukcí, vycházejících z prací archeologů, vytvořil architekt Vyškovský modely těchto staveb a přidal k nim i vlastní výtvarnou intuici. Nelze přehlédnout monumentální Visuté zahrady Semiramidiny nebo Diův chrám s Diovou sochou uvnitř v nadživotní velikosti legendárního řeckého sochaře Feidia.

Nelze ještě nezmínit cyklus staveb lidové architektury. Dovolíme si tvrdit, že právě lidová architektura se stala srdeční záležitostí Richarda Vyškovského. Tyto stavby dokáží doslova očarovat člověka, a ač nikdy neměly tendenci objevit se v učebnicích dějin architektury, možná právě proto tam zabírají své nezaměnitelné místo. Richard Vyškovský přistupuje k těmto domkům, domečkům, zvoničkám, kostelíkům nebo roubenkám s výtvarnou citlivostí a lidskou pokorou a jeho modely ukazují symbiózu mezi člověkem, jeho životem a prací, architekturou a celou okolní krajinou.

Model Cífkova statku, kromě ukázky překrásné lidové architektury, má i vlastní zajímavou historii. Jeho první část vyšla v ABC v roce 1979, ale slibované pokračování už kvůli technickým problémům nevyšlo. Teprve v roce 2009, u příležitosti výstavy Richard V., papírový král v Muzeu Karlova mostu v Praze, se v knize Richard Vyškovský objevilo po třiceti letech i jeho dokončení.

Konstrukční snaha o co nejvěrnější zachycení reality v modelech vedla Richarda Vyškovského k zachování jejich plné funkčnosti. Jeho modely stavebních strojů mají výklopné radlice, výsuvná ramena jeřábů a – jakoby samozřejmě – otáčející se kola. Nelze než se zatajených dechem sledovat elegantní lehkost, se kterou se pan Vyškovský dokázal vypořádat s těmito technicko-konstrukčními problémy.

Další Vyškovského model, karavela Isabela, po zatížení rybářskými olůvky a dokonalém přelakování papíru, může spokojeně plout po vodní hladině. Podobně modely vojenské techniky mají otočné dělové věže tanků, pohyblivá děla a kola dokonce při pohybu dokáží kopírovat terén! To vše společně s již výše zmiňovanou výtvarnou citlivostí dělá z těchto modelů jedny z nejoblíbenějších. Sám autor o sobě tvrdí, že je „přežilým brontosaurem“, protože i v dnešní počítačové době tvoří své modely pomocí rýsovacího pera a napnutého papíru a vše nakonec vybarvuje anilinovými barvami. Ale možná právě tento fakt dodává jeho modelům jakousi přidanou hodnotu či duši.

Absence uniformních, dokonale rovnoběžných čar, odkazuje na fakt – stejně jako v reálném světě –, že každý kus je originálem. Téměř samo se nabízí srovnání se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem, který jednou za týden osobně dochází do redakce Lidových novin s textem fejetonu napsaným na psacím stroji. Pokud pojmenování „přežilý brontosaurus“ znamená kvalitu, kterou nabízejí tito dva pánové, nelze si nepřát než víc „přežilých brontosaurů“ v našem okolí.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

 

2

Muzeum papírových modelů vystaví papírové betlémy

Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují vystaví papírové betlémy. Vernisáž výstavy, která má podtitul: „před Vánocemi i to nejhodnější dítko spíše dravé zvěři podobno…“, začne v sobotu 8. listopadu v 15 hodin. Výstava potrvá do 11. ledna příštího roku.

Výstava představí řadu regionálních papírových betlémů, především z dílny akademického malíře z Jaroměře – Jiřího Škopka, který se narodil 21. 7. 1933 ve Velimi. Z kolínského gymnázia odešel na sklářskou školu, kde studoval obor malba skla. Na popud malířky Dany Sokolové zkusil přijímací zkoušky na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a jako jediný, byl přijat ke karikaturistovi Antonínu Pelcovi. Nakonec skončil u známého výtvarníka, básníka, dramatika, svého času organizátora zahraničních výstav a sběratele umění, Adolfa Hoffmeistera na oboru filmová grafika a karikatura. Škopek tak dostal školu umělce, který se dnes řadí k předválečným osobnostem, jež formovaly českou avantgardu. Jiří Škopek dnes žije a tvoří v Jaroměři. Věnuje především malbě a kresbě. Restauruje, zabývá se volnou i užitkovou grafikou, medailérstvím i knižní vazbou a ilustrací. Vydává pohlednice a papírové betlémy.

„K výstavě papírových betlémů Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují připravilo bohatý doprovodný program. Nečekejte však obyčejný výklad průvodce, ale hravé vzdělávací programy pro všechny generace. Součástí výstavy budou tvůrčí dílny, během kterých si zájemci budou moci betlém vlastnoručně vytvořit! K dispozici budou zábavné pracovní listy, které vás provedou výstavou. Nabízíme široký sortiment papírových betlémů v prodeji. Každý den otevřena dílna přímo v expozici,“ připomněla doprovodný program manažerka muzea Martina Váňová.

Expozice výstavy v polickém Muzeu papírových modelů představuje firmu Betexa

Slavnostní vernisáží byla v sobotu otevřena již třetí krátkodobá výstava v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují. Expozice výstavy představuje firmu Betexa, jako jednu z nejvýznamnějších firem v České republice zabývající se vydavatelskou činností papírových vystřihovánek a dalších didaktických pomůcek nejen pro nejmenší, ale i pro širokou veřejnost.

„Betexa podporuje u dětí všestrannou manuální zručnost, tvořivé myšlení a představivost, ale i tolik nezbytnou trpělivost. Jedním z její nejzajímavějších výrobků je hra Pexetrio, inspirující se pexesem, která ovšem přidává k zábavě hry i velkou edukativní ‚přidanou hodnotu‘,“ představila firmu Martina Váňová z Muzea papírových modelů.

Výstava představuje v celé šíři papírové vystřihovánky a modely, a také další produkty brněnské firmy. „Vernisáž proběhla netradičně jako interview s majitelem firmy, panem Tomášem Bělkou, ing. Robertem Navrátilem, jedním z konstruktérů papírových modelů, který pracuje pro Betexu a modelářem Filipem Ježkem, který pro firmy staví prototypy modelů. Ty jsou zpětnou vazbou nejen pro konstruktéra, ale i pro výrobce, který na jejich základě může posoudit i to, zda se model vejde do nějaké vitríny v bytě, a jak je jeho stavba časově a technicky náročná,“ uvedla Martina Váňová.

Návštěvníci vernisáže tak měli ojedinělou možnost seznámit se s celým osudem vystřihovánky – od nápadu, přes konstrukci a prototyp k jejímu tisku a distribuci. Pánové Bělka a Navrátil popisovali vznik vystřihovánky hradu Karlštejn a pan Ježek vzpomněl na příběh stavby unikátního modelu Pražského hradu, který je součástí výstavy.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

V Polici nad Metují vystavují polské modely. Některé jsou z tisíce dílů

Unikátní letní výstava v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují láká na papírové skvosty z celého Polska. Jedinečnou výstavu uspořádal Modelářský klub z polského města Oleśnice.

Členové místního klubu oslovili ty nejlepší z celé Polské republiky a vybrali modely technického ražení z oboru lodní, letecké a železniční dopravy. V muzeu je tak do konce září k vidění například více jak metr dlouhá loď Bismarck, autorem modelu je Paweł Homerski z Ksawerówa. Mezi další miniobry výstavy patří švédská válečná galeona Vasa autor – Janusz Grudniewski z Wołówa. Unikátní modely, které v Čechách ještě nikdy nebyly vystaveny v takovém rozsahu, jsou složeny z tisíce dílů.

K výstavě je připraven i doprovodný program. Kvízy, pracovní listy, soutěže a papírové tvoření každý den. Večerní prohlídky ve dnech 8. a 22. července a 12. a 19. srpna. Děti do šesti let v muzeu neplatí.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

Muzeum papírových modelů připravilo netradiční večerní prohlídky

V netradičním čase měli ve středu 8. července návštěvníci Muzea papírových modelů v Polici nad Metují možnost obdivovat nejen krátkodobou výstavu polských modelů. Jedinečnou výstavu uspořádal Modelářský klub z polského města Oleśnice pod vedením Kazimierza Surowiaka a Zdzisława Możdżeńa. Členové místního klubu oslovili ty nejlepší modeláře z celého Polska a vybrali modely technického ražení z oboru lodí, letadel, automobilů i vojenské a železniční techniky.

„Večerní program byl opravdu bohatý. Návštěvníky expozicí provázel modelář Petr Frič z Náchoda, který hovořil nejen o současném modelářství, ale i o historii oboru. Papírová dílnička oslovila děti, do tvoření se však zapojili i dospělí. Připravena byla i projekce dokumentů o významných českých modelářích. Nejen děti si vyzkoušeli hru pexetrio a novou kartonovou stavebnici GIGI bloks. Další netradiční prohlídka je připravena na středu 22. července od 18 hodin,“ uvedla Martina Váňová z Muzea papírových modelů.

obrazek_10
obrazek_10
obrazek_10

 

Modelářský Adlabar – oáza dřevěných modelů a tvůrčích nápadů

Malý krámek skoro na náměstí v Hronově, ve městě nedaleko Police nad Metují, kde máme jedinečné Muzeum papírových modelů. Lidé chodí do hronovského krámku Adély Bartošové nejen nakupovat jedinečné výtvory „zlatých českých ručiček“, protože zde jsou k dostání pouze české výrobky, ale také je obdivovat.

Kdo přijde jednou za týden v úterý odpoledne, najde navíc kolem velkého stolu uprostřed obchůdku děti s maminkami, s tatínky nebo s prarodiči, jak tvoří. Z přírodních materiálů vyrábějí podle ročních období nebo tradičních svátků adventní věnce, vánoční výzdobu, prvky Velikonoc i jiné, a tvoří krásu, která je blízká těm nejmenším.

Oblíbené jsou dílničky, kde si děti skládají a podle vlastní fantazie dotvářejí dřevěné hračky, jinak zde k dostání již hotové. Třeba si složí „závodničku“, nabarví si ji barvami podle své představy (za tím účelem nakupuje Adéla Bartošová hračky nenabarvené a nesložené), nakreslí na ni svoje jméno, vlastní číslo nebo jiné prvky, podle své dětské tvůrčí fantazie.

Adlabar, obchůdek, výstavní prostor a také „řemeslná“ dílna majitelky a zároveň obchodnice a iniciátorky všech těch malých ztřeštěností Adély Bartošové, okouzlí dětskou duši, láká však i dospělé. Za léta, co se pro nedostatek vhodných hraček pro svoje „ratolesti“ začla hračkami zabývat, navázala řadu známostí a osobních přátelství s výrobci dřevěných a jiných hraček po celé republice, v Čechách i na Moravě. Adéla Bartošová nabízí také řadu rukodělných výrobků svých přátel a známých z Hronova a okolí, kteří mají nádherné nápady a šikovné ruce, a výsledek můžete v obchůdku vidět, získat dobrý nápad, a samozřejmě nakoupit.

Ještě jednu přednost má tento prostor. Mohou sem přijít rodiče pro inspiraci i radu, jak si se svými dětmi hrát, jak je zaujmout pro manuální činnosti, a jak rozvíjet jejich duši i zručnost. Vždyť je již nejméně sto let známo, že především jemné motorické činnosti rozvíjejí dětský mozek v raném věku do 7 let mnohem lépe než jakákoli duševní práce. V určitém věku na manuálních dovednostech dítěte přímo závisí jeho duševní rozvoj.

Adéla Bartošová má i svůj internetový obchod, ovšem přímým dotekem a s odbornou radou se lépe vybírá než z katalogu na internetu. Obchůdek můžete navštívit, když jste zblízka kdykoli, pokud se rozhodnete zavítat do našeho Muzea papírových modelů v Polici nad Metují, rádi vám ukážeme cestu a třeba návštěvu u paní Bartošové domluvíme.

Zlatník stvořil Zlatou uličku. Měří 16 milimetrů a je z papíru

Udělejte si výlet za modelem, který opravdu stojí za to. Slavnou Zlatou uličku uvidíte na současné výstavě v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují.

Michal Kavalier se modelařině věnuje již od 80. let. Pokud se ptáte, co lepí, odpověď je jednoduchá – naprosto vše. V jeho sbírce najdete modely od budov přes veškerou techniku, papírová zvířata až třeba po figurku amerického prezidenta Baracka Obamy či papírovou záchodovou mísu.

Za ty desítky let se díky své modelářské pečlivosti, kvalitě a zároveň rychlosti s jakou je schopen modely postavit, vyšvihl mezi absolutní špičku (nejen) českých modelářů. Tato slova potvrzuje několikanásobné vítězství v seriálu celorepublikové Papírové ligy, více než 70 medailí a ocenění ze soutěží u nás i v zahraničí, včetně vítězství na modelářské soutěži v německém Hoyerswerdě v roce 2003 s modelem parníku Mark Twain (autor vystřihovánky Ladislav Badalec). Detailní pečlivost provází Michala celoživotně, a možná proto se profesně vyučil zlatníkem.

Na jednom propagačním plakátu firmy ERKOtyp byla pro představu na ukázku zmenšenina Zlaté uličky v rozměrech 3 × 4 cm (což je stále menší rozměr než krabička od sirek). Nebyl by to Michal Kavalier lepící jakoukoliv vystřihovánku, jenž se mu dostane do ruky, aby i tuto zmenšeninu nepovažoval za plnohodnotnou vystřihovánku. A pojal to jako výzvu, hozenou rukavici. Neváhal, a během asi 5 hodin slepil miniaturní Zlatou uličku v měřítku 1:1400. Výsledný model měl tak na délku 16 mm, pro který byl i malíček vcelku velký podstavec. Tak Michal Zlatou uličku umístil na špendlíkovou hlavičku a zapíchnul do polystyrenu.

Mezi modeláři je známá historka, kdy se chtěl Michal Kavalier pochlubit se svým miniaturním veledílem, čehož využil jeho papoušek a zákeřně se rozlétl s touhou po kořisti, neminul a s hrdostí úspěšného lovce mikro Zlatou uličku v nedosažitelnosti rukou Michala rozcupoval ve svém zobáku.

Papoušek asi netušil, že to byl od něj velice riskantní počin, neboť Michal už už chtěl připravit pekáč a rozehřát troubu, ale naštěstí si svojí pomstu rozmyslel a nebohého drzého papouška ušetřil. Michal si raději Zlatou uličku slepil znovu a již si jí hlídal lépe. A tak tento mikromodel můžeme obdivovat dodnes. Nyní právě v Muzeu papírových modelů, jako jeden z desítek skvostů vzešlých z rukou Michala Kavaliera.

Na závěr snad ještě můžeme přidat zajímavost, že se Michal podílel i na pravém opaku jeho Zlaté uličky – spolu s Josefem Kropáčkem dali dohromady papírový maximodel US Jeepu Willys, který původně nakreslil p. arch. Richard Vyškovský v měřítku 1:24 pro ABC. Oba pánové ho postavili v měřítku 1:2,5.

Řada dětí prožila jarní prázdniny v Muzeu papírových modelů

Už po čtvrté Muzeum papírových modelů v Polici nad Metují pořádalo dopolední program pro děti s názvem Týden s Herkulem, maskotem muzea. V místě, kde papír ožívá, bylo jarní prázdninový týden opravdu rušno. Letošním tématem bylo cestování.

V muzeu se na program sešly děti různých věkových kategorií z různých měst České republiky. Namátkou například z Liberce, České Lípy, Hronova nebo Červeného Kostelce. Nejvíce dětí k nám však dalekou cestu nemělo. Všechny dny bylo plně obsazeno.

V pondělí 8. února program začal poznáváním pestrého a temperamentního Mexika. Papoušek Ara z kartonu se vydařil opravdu každému. Děti se nebály experimentů a tak vznikla i celá řada fantaskních papoušků. Dostali zajímavá jména. Nechyběl Duháček, Pírko, Modroočko nebo Péťa.

Jaro jsme přivolávali prostřednictvím návštěvy Japonska v úterý. Japonská třešeň sakura byla hlavním tématem papírového tvoření. Podával se také čaj, jak jinak, než vsedě na kobercích a polštářích.

Středa a návštěva Afriky přilákala přes třicet dětí. Stal se z nás opravdový domorodý kmen. Nechyběla výroba amuletů, chrastítek a dalších předmětů, které jsou v divočině nezbytné. Zájemci tvořili z papíru zvířata, která žijí právě v Africe.

Čtvrteční dopoledne patřilo Austrálii. Klokani byli na konci dne všude, kam oko dohlédlo.  Děti si také vyzkoušely typickou techniku malby místních domorodců. Týden s Herkulem aneb Letem světem s muzeem skončil v pátek, putováním po Bangladéši. Nosným tématem byl slon. Děti se také učily, jak vůbec papírová vystřihovánka vzniká. S tímto nelehkým úkolem se statečně vypořádaly.

Každý den na děti čekala rozcvička prstíků v podobě rychlé skici toho nejhezčího modelu. Nejčastěji se na obrázcích objevovala zvířata a vojenská technika. Nepovšimnuta nezůstala ani Zlatá ulička od Michala Kavaliera, kterému je věnována současná krátkodobá výstava. Pro velký zájem plánujeme v letošním roce také letní tvořivý týden o letních prázdninách.