Miroslav Šmíd
Ze života horolezce
Výstava v Zeleném domečku v Polici nad Metují
4. 5. – 27. 5. 2018

Vernisáž 3. 5. od 18:00 hodin (Autorem videa je Nikolas Letzel)

V　Polici nad Metují vZeleném domečku připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída, od jehož úmrtí letos uplyne 25 let. Samotnou vernisáž uvedli členové Ostrostřelecké gardy Polické, kteří čestnou salvou uctili památku svého člena.

V　expozici výstavy, kterou připravilo Muzeum papírových modelů ve spolupráci se spolkem Apeiron a podporou Města Police nad Metují, je vystaven průřez fotografickou tvorbou M. Šmída. Vhlavní roli jsou samozřejmě hory, které už po staletí lákají dobrodruhy svou tajemnou krásou.

Výstavu lze vnímat zněkolika úhlů pohledu. Je možné se na ni dívat jako na záznam krásy světa hor, kam není dovoleno vstoupit každému. Vtomto kontextu se nabízí i možnost sledování posunu civilizace směrem k　horám. Pod jednou zfotografií je text psaný rukou autora, ve kterém popisuje život v　základním táboře pod Mount Everestem. Tehdy musela hromada nosičů vynosit pod nejvyšší horu světa desítky kilogramů výzbroje a zásob. Dnes se do Base campu pod Everest konají turistické výlety… Pavel Frydrych vúvodní řeči vzpomněl na výstavu Jaroslava „Kinga“ Seiferta, která se konala vPolici nad Metují před dvěma lety. „Na výstavě tenkrát byla fotografie zmísta, kde horolezci spali. Zabaleni ve žďáráku, pod tenkou vrstvou sněhu. King to tenkrát komentoval slovy: ‚Dneska na tom místě stojí hotel!‘“

Kurátor výstavy vybral i sérii fotografií, na kterých je zachycen jediný horolezec vprostoru vysokých hor. Znich lze vycítit úctu člověka-fotografa k místu, kde se zrovna vté chvíli nachází. Lidská pokora, se kterou Miroslav „Lanč“ Šmíd vstupoval do hor je cítit i zvýsledných fotografií. Pocit člověka, který ví, že se dostal tam, kam se většinou podívají jen orli. Ale necítí se jako vyvolený. Ukazuje úctu kpřírodě, jako k neopakovatelné kráse, kterou smí ukázat i lidem, kteří ho na tato místa nemohou fyzicky doprovodit.

Možná nejpodstatnější částí expozice je zhruba desítka autoportrétů Miroslava Šmída. Vnich se představuje autor jako obyčejný člověk. Z portrétů můžeme cítit obyčejnou lidskou únavu nebo radost. Spokojenost i rozčarování. Ale tím, že podvědomě návštěvník ví, že fotografie vznikaly na nepřístupných místech světa, dochází kjakémusi pnutí mezi vnitřními pochody člověka a panenskostí světa kolem něj. Tyto dva světy se promítají i do tváří lidí, kterým „bylo dovoleno“ vystoupat tak vysoko.

Unikátním portrétem je fotografie pořízená 11. září 1993 ve stěně Lost Arrow v　Yosemitech. 11. září bylo posledním dnem života Miroslava Šmída…

Expozice je doplněna o ukázku literární tvorby Miroslava Šmída. Představuje knihy, doplněné – jak jinak – mnoha fotografiemi, ale třeba i unikátní svazeček, který horolezec připravil pro případné sponzory, když plánoval na konci sedmdesátých let výpravu do Patagonie.

Vernisáž výstavy byla ještě doplněna o promítání filmu „Pytel“ z československé expedice na Mount Everest v roce 1987, který byl k vidění v Promítacím sále vedlejšího Muzea papírových modelů.

Výstava potrvá do 27. května 2018. Otevřena je denně od 9.00 do 17.00 hodin. Vstupné dobrovolné.

Miroslav Šmíd
května 1952 v Polici nad Metují – 11. září 1993, Lost Arrow.

Začínal slezením na skalách na Ostaši a v　Adršpachu. Potom se začal víc a víc „objevovat“ v horách – počínaje Vysokými Tatrami, přes Kavkaz, Alpy až do Patagonie, Himálají, Afriky nebo na Aljašku.

Z důležitých výstupů M. Šmída:

1972: Stěna starých pánů, Lančova, prvovýstup, Ostaš, Česká republika.

1972: Bič, Prásknutí bičem, prvovýstup, Teplické skály, Česká republika.

1974: Baldachýn, Cesta kslunci, prvovýstup, Teplické skály, Česká republika.

1975: Cima Grande, severní stěna, Dolomity, Itálie.

1976: Velká Javorová věž, severní stěna, sólo, Vysoké Tatry, Slovensko.

1976: Trollryggen, Anglická cesta, první zimní přelez, Norsko.

1977: Štít Korženěvské, sólovýstup, Pamír, Rusko.

1978: Eiger, Československá cesta, prvovýstup severní stěnou, Alpy, Švýcarsko.

1978: El Capitan, první sólo přelez cesty Dihedral Wall, Yosemity, USA.

1979: Štít Korženěvské, prvovýstup Jižním kuloárem, sólo, Pamír, Rusko.

1980: Yerupajá Sur, prvovýstup západní stěnou, sólo, Andy, Peru.

1981: Ben Nevis, Glover´s Chimney, Skotsko.

1986: Mount Kenya, Keňa.

1986: Kilimandžáro, Diamantový kuloár, sólo, Tanzánie.

1986: Ama Dablam, prvovýstup západní stěnou, sólo, Himálaj, Nepál

1989: Mont McKinley, Orient expres, sólo, Aljaška, USA

1990: Fitz Roy, Americká cesta, sólo, Patagonie, Argentina.

1991: Mount McKinley, přechod vrcholu z jihu na sever, Aljaška, USA.

1991: Aconcagua, Andy, Argentina.

Zúčastnil se i tří československých expedic do Himálají. Vroce 1984 na Lhotse Šar a Dhalágirí, v roce 1987 na Mount Everest.

V roce 1992 se potom účastnil jako vedoucí výpravy mezinárodní expedice (Chile, Československo, Švýcarsko, Rakousko) na nejvyšší horu světa – sám dosáhl Jižního sedla. Vrcholu dosáhl M. Purta z Chile.

Byl zakladatelem Mezinárodního horolezeckého festivalu v Teplicích nad Metují.

Vydal za života dvě knihy: Dva kroky od vrcholu (1989) a Ze života horolezce (1991). Posmrtně pak vyšly ještě dva další titulky: Tropický led (1994) a Cesty a návraty (2008).

Je autorem více jak tří desítek krátkých filmů s horolezeckou tématikou.

Výstavu pořádá spolek Apeiron ve spolupráci s Muzeem papírových modelů a podporou Města Police nad Metují.
Poděkování patří rodině Miroslava Šmída.